Konzumace tučných ryb je spojena s nižším rizikem onemocnění ledvin, tvrdí vědci

Konzumace alespoň dvou porcí tučných ryb týdně je spojena s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin a pomalejším poklesem funkce tohoto orgánu. Podle nové studie za to mohou omega-3 mastné kyseliny obsažené například v makrelách, sardinkách nebo sledích.

Chronickým onemocněním ledvin trpí na celém světě přibližně 700 milionů lidí. Může vést k selhání tohoto orgánu a smrti. Podle vědců je proto naléhavě nutné identifikovat faktory, které by mohly zabránit vzniku a rozvoji této nemoci.

Studie nyní zjistila souvislost mezi vyšším obsahem omega-3 mastných kyselin, které se nacházejí v tučných rybách a dalších mořských plodech, a sníženým rizikem problémů s ledvinami.

„Mezi nejbohatší zdroje těchto mastných kyselin ve stravě patří tučné studenovodní ryby – například lososi, sardinky, makrely a sledi – a v menší míře měkkýši, jako jsou ústřice, slávky a krabi,“ uvedl výzkumník Matti Marklund z lékařského výzkumného institutu George Institute for Global Health.

Bez mořských ryb je život těžší

„Současná výživová doporučení ve většině zemí radí alespoň dvě porce ryb týdně, nejlépe tučných, které za den dodají přibližně 250 miligramů omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem,“ uvedl Marklund.

Studie na zvířatech již dříve naznačily, že omega-3 mastné kyseliny mohou pomáhat při funkci ledvin, ale až dosud byly důkazy z výzkumu na lidech omezené. Většinou se opíraly jen o dotazníky týkající se stravy.

Vědci shromáždili výsledky 19 studií z 12 zemí, které zkoumaly souvislosti mezi hladinou omega-3 mastných kyselin a rozvojem chronického onemocnění ledvin u dospělých. Do hlavní analýzy bylo zahrnuto přibližně 25 tisíc osob ve věku 49 až 77 let.

Po zohlednění řady faktorů včetně věku, pohlaví, rasy, indexu tělesné hmotnosti, kouření, příjmu alkoholu, fyzické aktivity, srdečních onemocnění a cukrovky byla vyšší hladina omega-3 mastných kyselin v mořských plodech spojena s o osm procent nižším rizikem vzniku chronického onemocnění ledvin.

Pokud byli účastníci rozděleni podle množství konzumovaných omega-3 mastných kyselin, měli účastníci z té pětiny, která jich konzumovala nejvíce, o 13 procent nižší riziko vzniku chronického onemocnění ledvin než účastníci z té pětiny, která přijímala nejméně omega-3 mastných kyselin. Vyšší hladiny byly také spojeny s pomalejším poklesem funkce ledvin.

Výzkumníci upozornili, že jejich zjištění jsou pozorovacího charakteru, a proto neprokazují, že zařazení většího množství tučných ryb či mořských plodů do jídelníčku jednoznačně snižuje riziko chronického onemocnění ledvin. „K určení tohoto typu kauzality potřebujeme randomizované kontrolované studie,“ uvedl Marklund.

Nicméně výsledky byly po další analýze podobné a zdálo se, že jsou konzistentní napříč věkovými skupinami. „Vyšší množství bylo konzistentně spojeno s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...