Americké úřady zkoumají možnou souvislost mezi vakcínou proti covidu a mrtvicí

Americký bezpečnostní monitorovací systém upozornil, že posilující dávka bivalentní vakcíny proti covidu-19 upravená na typ viru omikron amerického výrobce léků Pfizer Inc (PFE.N) a jeho německého partnera BioNTech by mohla souviset s určitým typem mozkové mrtvice u starších dospělých. Podle agentury Reuters to vyplývá z předběžných údajů, které analyzovaly americké zdravotnické úřady. Jiné studie podobný problém nehlásí.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Americká léková agentura FDA informovaly o odhalení možného bezpečnostního problému, kdy lidé starší 65 let měli větší pravděpodobnost, že dostanou 21 dní po očkování posilující dávkou Pfizer/BioNTech cévní mozkovou příhodu, ve srovnání se dny 22 až 44.

Cévní mozková příhoda, lidově mozková mrtvice, je způsobena ucpáním tepen, které přivádějí krev do mozku.

FDA a CDC zároveň upozornily, že další velké studie i záznamy z jiných zemí tento bezpečnostní problém neodhalily. Celá záležitost podle nich vyžaduje další zkoumání.

Evropské ani české úřady tyto komplikace zatím nezaznamenaly

O podobných případech mrtvic neinformovalo ani Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), ani české úřady. Čeští lékaři i sami očkovaní lidé mohou hlásit podezření na nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Jedná se o bezpečnostní signál, který byl identifikován v jednom monitorovacím systému, přičemž možnou příčinnou souvislost je nutné dále hodnotit. Dále je třeba zdůraznit, že v dalších systémech a studiích na území USA tento signál nebyl identifikován,“ uvedla mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

„Je proto nezbytné jednotlivé případy dále hodnotit včetně možných rizikových faktorů postiženého pacienta a analýzy, zda je frekvence nahlášených případů vyšší nebo nižší, než je frekvence výskytu v populaci bez vazby na očkování,“ dodala.

Důkazy zatím chybí

Společnosti Pfizer a BioNTech ve svém prohlášení uvedly, že byly informovány o zprávách týkajících se možné souvislosti mozkových příhod u lidí starších 65 let s očkováním jejich vakcínou.

„Ani Pfizer, ani BioNTech, ani CDC či FDA neodhalily podobná zjištění v mnoha dalších monitorovacích systémech v USA a na celém světě a neexistují žádné důkazy, které by vedly k závěru, že cévní mozková příhoda souvisí s používáním vakcín proti covidu-19 od těchto společností,“ dodaly Pfizer a BioNTech.

Nežádoucí účinky sledují evropské úřady i výrobce. Mezi známými popisují bolest v místě vpichu, bolest hlavy nebo svalů, únavu či zimnici. Velmi vzácně se objevily také případy zánětu srdečního svalu, zejména u mladých mužů, zaznamenané byly také případy obrny lícního nervu nebo silného menstruačního krvácení.

V Evropě bylo podle údajů SÚKL podáno bivalentních vakcín asi 16,1 milionu dávek. V ČR se jí začalo očkovat v září loňského roku, zdravotníci podali přes 410 tisíc dávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 15 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...