Americké úřady zkoumají možnou souvislost mezi vakcínou proti covidu a mrtvicí

Americký bezpečnostní monitorovací systém upozornil, že posilující dávka bivalentní vakcíny proti covidu-19 upravená na typ viru omikron amerického výrobce léků Pfizer Inc (PFE.N) a jeho německého partnera BioNTech by mohla souviset s určitým typem mozkové mrtvice u starších dospělých. Podle agentury Reuters to vyplývá z předběžných údajů, které analyzovaly americké zdravotnické úřady. Jiné studie podobný problém nehlásí.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Americká léková agentura FDA informovaly o odhalení možného bezpečnostního problému, kdy lidé starší 65 let měli větší pravděpodobnost, že dostanou 21 dní po očkování posilující dávkou Pfizer/BioNTech cévní mozkovou příhodu, ve srovnání se dny 22 až 44.

Cévní mozková příhoda, lidově mozková mrtvice, je způsobena ucpáním tepen, které přivádějí krev do mozku.

FDA a CDC zároveň upozornily, že další velké studie i záznamy z jiných zemí tento bezpečnostní problém neodhalily. Celá záležitost podle nich vyžaduje další zkoumání.

Evropské ani české úřady tyto komplikace zatím nezaznamenaly

O podobných případech mrtvic neinformovalo ani Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), ani české úřady. Čeští lékaři i sami očkovaní lidé mohou hlásit podezření na nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Jedná se o bezpečnostní signál, který byl identifikován v jednom monitorovacím systému, přičemž možnou příčinnou souvislost je nutné dále hodnotit. Dále je třeba zdůraznit, že v dalších systémech a studiích na území USA tento signál nebyl identifikován,“ uvedla mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

„Je proto nezbytné jednotlivé případy dále hodnotit včetně možných rizikových faktorů postiženého pacienta a analýzy, zda je frekvence nahlášených případů vyšší nebo nižší, než je frekvence výskytu v populaci bez vazby na očkování,“ dodala.

Důkazy zatím chybí

Společnosti Pfizer a BioNTech ve svém prohlášení uvedly, že byly informovány o zprávách týkajících se možné souvislosti mozkových příhod u lidí starších 65 let s očkováním jejich vakcínou.

„Ani Pfizer, ani BioNTech, ani CDC či FDA neodhalily podobná zjištění v mnoha dalších monitorovacích systémech v USA a na celém světě a neexistují žádné důkazy, které by vedly k závěru, že cévní mozková příhoda souvisí s používáním vakcín proti covidu-19 od těchto společností,“ dodaly Pfizer a BioNTech.

Nežádoucí účinky sledují evropské úřady i výrobce. Mezi známými popisují bolest v místě vpichu, bolest hlavy nebo svalů, únavu či zimnici. Velmi vzácně se objevily také případy zánětu srdečního svalu, zejména u mladých mužů, zaznamenané byly také případy obrny lícního nervu nebo silného menstruačního krvácení.

V Evropě bylo podle údajů SÚKL podáno bivalentních vakcín asi 16,1 milionu dávek. V ČR se jí začalo očkovat v září loňského roku, zdravotníci podali přes 410 tisíc dávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 8 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 8 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 12 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...