Evropané jsou nadměrně často vybavení genetickou změnou, která je spojená se štíhlou postavou a menším objemem tuku. Upozorňuje na to nová studie, se kterou přišel tým španělských vědců.
Asi 60 procent Evropanů má geny štíhlosti. Vědci zkoumají, jak silný je jejich vliv
Jak moc ovlivňují geny naši tělesnou hmotnost? Podle studií, které v posledních letech analyzovaly genom desítek tisíc lidí, se tento vliv u běžné populace pohybuje kolem 20 procent. Jinými slovy: „životní styl, jako jsou stravovací návyky a pohyb, má zásadní vliv, ale vliv mají i některé genetické faktory,“ vysvětluje Nerea Deleyto-Seldasová ze španělského Národního centra pro výzkum rakoviny (CNIO), která výzkum vedla.
Některé z těchto genetických faktorů už věda dobře zná. Podařilo se totiž objevit a popsat už asi sto genetických variant, které mírně zvyšují pravděpodobnost vysokého indexu tělesné hmotnosti (BMI) – tedy běžného ukazatele nadváhy nebo obezity. Španělští vědci teď popsali novou variantu, která je naopak spojená se štíhlostí. Jejich práce vyšla v časopise Genome Biology.
Obvyklé varianty genu nijak viditelně lidské tělo směrem ke štíhlosti ani obezitě nemění, nově popsaná varianta to ale dělá. Ovlivňuje totiž množství tuku, které tělo ukládá. A autoři nové studie dokazují, že je obzvláště rozšířená v Evropě. Odhaduje se, že se vyskytuje u téměř 60 procent evropské populace.
Podle autorů „je toto zjištění dalším krokem vpřed v pochopení genetických složek obezity“. Domnívají se, že tento objev by mohl pomoci ve vývoji a aplikacích strategií v prevenci i léčbě obezity.
Genetika a tělesné míry 790 dobrovolníků
Nadváha a obezita se definují jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které ovlivňuje zdraví. Vědci v této studii získali od 790 zdravých dobrovolníků genetický materiál a jejich osobní údaje, jako jsou mimo jiné hmotnost, BMI, celkový a viscerální tuk, svalová hmota, obvod pasu a boků.
Týmy výzkumníků pak analyzovaly možné souvislosti těchto parametrů se 48 specifickými genetickými variantami, vybranými pro jejich možný funkční význam. Zjistily „významnou korelaci mezi jednou z těchto variant v genu FNIP2 a mnoha z těchto parametrů souvisejících s obezitou,“ vysvětluje studie.
Důkazy na zvířatech
Tým poté zkoumal vliv této varianty na myších, které byly předtím geneticky modifikovány tak, aby se u nich aktivovala právě tato varianta. „Zjistili jsme, že myši s touto variantou, která je u lidí spojena se štíhlou postavou, mají o 10 až 15 procent méně tuku než jejich protějšky, které ji nenesou,“ vysvětlují autoři.
Lidé s nadváhou nebo obezitou v české populaci (v %)
U lidí nelze ale vliv této varianty izolovat od vlivu mnoha dalších genetických a environmentálních proměnných, které ovlivňují postavu, takže nelze přesně odhadnout sílu jejího účinku. Ale vzhledem k tomu, že vliv genetiky na obezitu nepřesahuje 20 procent, je příspěvek nyní identifikované varianty nutně relativně malý.
Z tohoto důvodu vědci používají termíny jako predispozice nebo tendence. „Vůbec nejde o to, že by se lidé s touto genetickou variantou mohli přejídat, aniž by ztloustli,“ varují vědci.
Zvířata geneticky modifikovaná pro tuto studii nevykazovala žádné jiné změny nebo rozdíly. „Tento výsledek je velmi pozoruhodný, protože mnoho těchto studií se obvykle omezuje na hlášení asociací; v této práci ukazujeme, že k replikaci toho, co jsme pozorovali u lidské varianty, stačí změna jediného písmene v celém myším genomu.“
Jak to funguje
Význam zjištěné varianty spočívá v tom, že je spojená s biochemickou signální dráhou, která buňce říká, jaké živiny má k dispozici. Proč ale tato malá genetická změna ovlivňuje tendenci být štíhlý, je teprve nutné prozkoumat.
Cílem do budoucna je „lépe pochopit molekulární základ toho, co tato genetická varianta dělá, tedy co se s buňkou děje biochemicky,“ dodává Deleyto-Seldasová. Zajímá ji také, jaké evoluční tlaky podpořily selekci této varianty a kdy k ní došlo.
