Dezinformace a konspirační teorie se šíří na YouTube v diskuzích. Web tomu příliš nebrání

Konspiračním teoriím a dezinformacím se na YouTube daří i navzdory snaze této platformy zpřísnit pravidla. Ukázala to nová analýza vědců z Univerzity v Sydney, která studovala komentáře uživatelů k obsahu spojenému s pandemií koronaviru a Billem Gatesem.

Vědci zkoumali soubor dat 38 564 komentářů na YouTube, které pocházely ze tří videí souvisejících s covidem-19. Videa byla na profilech zpravodajských televizí Fox News, Vox a China Global Television Network. V každém videu vystupoval Bill Gates a v době získávání dat obsahovalo třináct tisíc až čtrnáct a půl tisíce komentářů zveřejněných v období od 5. dubna 2020 do 2. března 2021.

Prostřednictvím tematického modelování a kvalitativní obsahové analýzy studie zjistila, že v komentářích ke každému videu silně převažují konspirační výroky. Některé komentáře byly považovány za „hraniční obsah“, který YouTube definuje jako obsah, který se blíží k porušení pravidel, ale jen těsně jich nedosahuje.

Příkladem takového obsahu jsou komentáře, které vzbuzují pochybnosti o motivech Billa Gatese při vývoji a distribuci vakcín, a náznaky, že se snaží převzít kontrolu v rámci „nového světového řádu“. Tyto komentáře naznačovaly nebo souvisely s teoriemi o využití vakcín ke kontrole nebo sledování velkých populací lidí.

Komentáře uvažovaly i o škodlivosti sítě 5G, šířily teorie o Gatesově ovládání lidí prostřednictvím čipování a zmiňovaly jeho údajné napojení na satanisty.

Výsledky studie naznačují, že v době pandemie mohly hrát tyto komentáře významnou, ale podceňovanou roli v šíření konspiračních teorií. „Zjistili jsme, že proces vzniku konspirační teorie je do značné míry společenská záležitost,“ popsala jedna z autorek práce Joanne Grayová. „Lidé se scházejí a společně sdílejí nové informace nebo si vytvářejí spojení mezi nimi. To pak používají k vytváření konspiračních narativů.“ 

Omezený dopad inovací

Během pandemie covidu zavedl YouTube nové zásady a pokyny, jejichž cílem bylo omezit šíření lékařských dezinformací o tomto viru na této platformě. Studie ale zjistila, že funkce komentářů zůstává relativně nemoderovaná a vlastně v ní téměř neexistují bariéry, které by zabránily v šíření dezinformací, lží, pomluv a konspiračních teorií.

Mnoho diskuzních příspěvků tak porušuje běžná pravidla YouTube – například komentáře, které tvrdí, že se vakcíny používají k hromadné sterilizaci nebo k vkládání mikročipů do očkovaných. Zatímco přímo ve videu by tyto hoaxy neprošly, v komentářích si jich platforma nevšímá.

Autoři uvedli, že platforma YouTube by měla zvážit změny, které by reagovaly na konverzační strategie používané autory a šiřiteli konspiračních teorií. To by podle nich mohlo zabránit, aby se podobné hoaxy, dezinformace a konspirační teorie nešířily v budoucnu u jiných podobných událostí, které jsou důležité a lži mohou ovlivnit spousty lidí.

Moderované diskuse

Výzkumníci uvedli, že aby YouTube mohl tento problém adekvátně řešit, musí se věnovat jak konverzačním strategiím, které se vyhýbají automatickým detekčním systémům, tak i přepracovat design své služby tak, aby uživatelům poskytl nástroje, které potřebují k efektivní vlastní moderaci.

Studie vyzývá YouTube, aby pro vydavatele zpravodajství vznikly pokyny pro moderování obsahu podle postupů, které dokáží odhalit i strategie pro automatickou moderaci neviditelné. Kromě toho by vydavatelé zpravodajství mohli vypínat komentáře u videí s vysokou hodnotou veřejného zájmu, aby se zajistilo, že nebudou zhoršovat šíření konspiračních teorií.

„Hlavním důsledkem naší studie je, že YouTube musí přepracovat prostor pro poskytování infrastruktury pro sociální moderování,“ dodala Grayová. „V opačném případě budou strategie zastánců konspiračních teorií i nadále unikat detekčním systémům, představovat nepřekonatelné výzvy pro tvůrce obsahu a nahrávat producentům obsahu, kteří z takové činnosti těží a/nebo ji podporují.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 11 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 13 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 14 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...