Hyde Park Civilizace slaví deset let. Vyzpovídal 31 nobelistů, slibuje další výjimečné hosty

„Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace.“ Tato slova zaznívají už deset let v sobotu večer od moderátora Daniela Stacha. Za tu dobu vyzpovídal 31 nositelů Nobelovy ceny, pět astronautů, devět přeživších holocaustu a mnoho dalších osobností vědy i současné společnosti. Poprvé v historii Česka se také spojil s astronautem na oběžné dráze Země na Mezinárodní vesmírné stanici. Natáčel rovněž v CERNu i Evropské jižní observatoři v chilské poušti.

„Prvními dvěma hosty před deseti lety byli Dana Drábová a Jiří Grygar. Rozhodli jsme se je do jednoho z prvních podzimních dílů pozvat znovu – tentokrát oba najednou,“ říká dramaturgyně pořadu Gabriela Cihlářová. Spolu se Stachem stála u zrodu pořadu.

První vysílání pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

„Už první desetiletí ukázalo, že i do České televize, která primárně vysílá pro 10 milionů lidí, chodí největší osobnosti světové vědy a lidé, kteří doslova změnili svět,“ zmiňuje Stach a dodává: „Chceme, aby se s nimi diváci seznámili co možná nejvíc, a proto je Hyde Park Civilizace nejenom televizním pořadem, ale také jsou rozhovory už ve dvou knihách, a to i s pohledy do zákulisí.“

Rovněž v nových dílech pořad nabídne špičkové hosty: jediného vědce, který kdy chodil po Měsíci – Harrisona Schmitta, nositele Kavliho ceny za elektronovou mikroskopii Ondřeje Křivánka nebo nositele Nobelovy ceny za chemii s českými kořeny Thomase Cecha. 

V sobotu 3. září Hyde Park Civilizace odvysílá 333. díl. „Do druhého desetiletí pořadu jsme chtěli vykročit vzpomínkovým dílem. NASA nám na sobotní večer ale naplánovala první krok k návratu člověka na Měsíc – start mise Artemis, zatím bez posádky. Rádi jsme změnili plány, a pokud mise odstartuje, budeme u toho s Janem Spratkem a Lukášem Houškou živě,“ přibližuje Stach. 

Šest let vědecké redakce

Na obrazovky se v neděli v 10:30 vrací také pořad Věda24. Jejím hlavním tématem bude rovněž mise na Měsíc, ale i naděje pro děti s cystickou fibrózou, protože pojišťovna nově proplácí lék Kaftrio už od šesti let věku.

Na začátku října pak bude redakce sledovat vyhlašování Nobelových cen ve vědeckých kategoriích.

Vědecká redakce ČT funguje už šest let. Od září 2016 do vysílání nabídla víc než 9600 témat, jen za poslední rok to bylo přes 2400 témat. „Věnujeme se nejen aktuálním výsledkům výzkumů, ale hledáme i vědecké úhly pohledu na aktuální dění,“ říká vedoucí vědecké redakce Kateřina Fifková. A doplňuje: „Jsem ráda, že se věda dostává k divákům čtyřiadvacítky po celý den – od Studia 6 přes dopolední a odpolední vysílání a hlavní relace Události a Události, komentáře až po noční zprávy.“

Vědu najdou diváci i na webu. Součástí zpravodajského portálu ČT24 je veda24.cz, za šest let vědecká část webu nabídla přes devět tisíc článků. Vědecká redakce je aktivní také na sociálních sítích Facebook, Twitter i Instagram.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 56 mminutami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 18 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 20 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 21 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 23 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled