Hyde Park Civilizace slaví deset let. Vyzpovídal 31 nobelistů, slibuje další výjimečné hosty

„Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace.“ Tato slova zaznívají už deset let v sobotu večer od moderátora Daniela Stacha. Za tu dobu vyzpovídal 31 nositelů Nobelovy ceny, pět astronautů, devět přeživších holocaustu a mnoho dalších osobností vědy i současné společnosti. Poprvé v historii Česka se také spojil s astronautem na oběžné dráze Země na Mezinárodní vesmírné stanici. Natáčel rovněž v CERNu i Evropské jižní observatoři v chilské poušti.

„Prvními dvěma hosty před deseti lety byli Dana Drábová a Jiří Grygar. Rozhodli jsme se je do jednoho z prvních podzimních dílů pozvat znovu – tentokrát oba najednou,“ říká dramaturgyně pořadu Gabriela Cihlářová. Spolu se Stachem stála u zrodu pořadu.

První vysílání pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

„Už první desetiletí ukázalo, že i do České televize, která primárně vysílá pro 10 milionů lidí, chodí největší osobnosti světové vědy a lidé, kteří doslova změnili svět,“ zmiňuje Stach a dodává: „Chceme, aby se s nimi diváci seznámili co možná nejvíc, a proto je Hyde Park Civilizace nejenom televizním pořadem, ale také jsou rozhovory už ve dvou knihách, a to i s pohledy do zákulisí.“

Rovněž v nových dílech pořad nabídne špičkové hosty: jediného vědce, který kdy chodil po Měsíci – Harrisona Schmitta, nositele Kavliho ceny za elektronovou mikroskopii Ondřeje Křivánka nebo nositele Nobelovy ceny za chemii s českými kořeny Thomase Cecha. 

V sobotu 3. září Hyde Park Civilizace odvysílá 333. díl. „Do druhého desetiletí pořadu jsme chtěli vykročit vzpomínkovým dílem. NASA nám na sobotní večer ale naplánovala první krok k návratu člověka na Měsíc – start mise Artemis, zatím bez posádky. Rádi jsme změnili plány, a pokud mise odstartuje, budeme u toho s Janem Spratkem a Lukášem Houškou živě,“ přibližuje Stach. 

Šest let vědecké redakce

Na obrazovky se v neděli v 10:30 vrací také pořad Věda24. Jejím hlavním tématem bude rovněž mise na Měsíc, ale i naděje pro děti s cystickou fibrózou, protože pojišťovna nově proplácí lék Kaftrio už od šesti let věku.

Na začátku října pak bude redakce sledovat vyhlašování Nobelových cen ve vědeckých kategoriích.

Vědecká redakce ČT funguje už šest let. Od září 2016 do vysílání nabídla víc než 9600 témat, jen za poslední rok to bylo přes 2400 témat. „Věnujeme se nejen aktuálním výsledkům výzkumů, ale hledáme i vědecké úhly pohledu na aktuální dění,“ říká vedoucí vědecké redakce Kateřina Fifková. A doplňuje: „Jsem ráda, že se věda dostává k divákům čtyřiadvacítky po celý den – od Studia 6 přes dopolední a odpolední vysílání a hlavní relace Události a Události, komentáře až po noční zprávy.“

Vědu najdou diváci i na webu. Součástí zpravodajského portálu ČT24 je veda24.cz, za šest let vědecká část webu nabídla přes devět tisíc článků. Vědecká redakce je aktivní také na sociálních sítích Facebook, Twitter i Instagram.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 7 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 8 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 9 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 9 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.