Hyde Park Civilizace slaví deset let. Vyzpovídal 31 nobelistů, slibuje další výjimečné hosty

„Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace.“ Tato slova zaznívají už deset let v sobotu večer od moderátora Daniela Stacha. Za tu dobu vyzpovídal 31 nositelů Nobelovy ceny, pět astronautů, devět přeživších holocaustu a mnoho dalších osobností vědy i současné společnosti. Poprvé v historii Česka se také spojil s astronautem na oběžné dráze Země na Mezinárodní vesmírné stanici. Natáčel rovněž v CERNu i Evropské jižní observatoři v chilské poušti.

„Prvními dvěma hosty před deseti lety byli Dana Drábová a Jiří Grygar. Rozhodli jsme se je do jednoho z prvních podzimních dílů pozvat znovu – tentokrát oba najednou,“ říká dramaturgyně pořadu Gabriela Cihlářová. Spolu se Stachem stála u zrodu pořadu.

První vysílání pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

„Už první desetiletí ukázalo, že i do České televize, která primárně vysílá pro 10 milionů lidí, chodí největší osobnosti světové vědy a lidé, kteří doslova změnili svět,“ zmiňuje Stach a dodává: „Chceme, aby se s nimi diváci seznámili co možná nejvíc, a proto je Hyde Park Civilizace nejenom televizním pořadem, ale také jsou rozhovory už ve dvou knihách, a to i s pohledy do zákulisí.“

Rovněž v nových dílech pořad nabídne špičkové hosty: jediného vědce, který kdy chodil po Měsíci – Harrisona Schmitta, nositele Kavliho ceny za elektronovou mikroskopii Ondřeje Křivánka nebo nositele Nobelovy ceny za chemii s českými kořeny Thomase Cecha. 

V sobotu 3. září Hyde Park Civilizace odvysílá 333. díl. „Do druhého desetiletí pořadu jsme chtěli vykročit vzpomínkovým dílem. NASA nám na sobotní večer ale naplánovala první krok k návratu člověka na Měsíc – start mise Artemis, zatím bez posádky. Rádi jsme změnili plány, a pokud mise odstartuje, budeme u toho s Janem Spratkem a Lukášem Houškou živě,“ přibližuje Stach. 

Šest let vědecké redakce

Na obrazovky se v neděli v 10:30 vrací také pořad Věda24. Jejím hlavním tématem bude rovněž mise na Měsíc, ale i naděje pro děti s cystickou fibrózou, protože pojišťovna nově proplácí lék Kaftrio už od šesti let věku.

Na začátku října pak bude redakce sledovat vyhlašování Nobelových cen ve vědeckých kategoriích.

Vědecká redakce ČT funguje už šest let. Od září 2016 do vysílání nabídla víc než 9600 témat, jen za poslední rok to bylo přes 2400 témat. „Věnujeme se nejen aktuálním výsledkům výzkumů, ale hledáme i vědecké úhly pohledu na aktuální dění,“ říká vedoucí vědecké redakce Kateřina Fifková. A doplňuje: „Jsem ráda, že se věda dostává k divákům čtyřiadvacítky po celý den – od Studia 6 přes dopolední a odpolední vysílání a hlavní relace Události a Události, komentáře až po noční zprávy.“

Vědu najdou diváci i na webu. Součástí zpravodajského portálu ČT24 je veda24.cz, za šest let vědecká část webu nabídla přes devět tisíc článků. Vědecká redakce je aktivní také na sociálních sítích Facebook, Twitter i Instagram.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 14 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 16 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...