Umělá sladidla ovlivňují bakterie ve střevě a nejsou zcela bezpečná, naznačuje studie z Izraele

Umělá sladidla by se nadále neměla považovat za bezpečnou náhražku cukru. Čtyři nejpoužívanější totiž zasahují do složení střevních bakterií a dvě z nich mají vliv na metabolismus glukózy. Uvádí se to ve studii týmu izraelského imunologa Erana Elinava publikované v časopisu Cell.

Podle Elinava, jehož citoval server The Times of Israel, by neměla být umělá sladidla považována za bezpečná, dokud závěr výzkumu jeho týmu nebude vyvrácen.

Ve studii se uvádí, že konzumace sacharinu a sukralózy u zdravých dospělých narušuje metabolismus glukózy. Ve studii se posuzoval také vliv stévie a aspartamu a podle závěru všechna tato sladila ovlivňují složení střevních bakterií neboli mikrobiomu.

  • Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
  • Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo. 
  • Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii. 

„Zjistili jsme, že se složení mikrobů mění při konzumaci všech těchto čtyř sladidel, tedy že nejsou v těle pasivní,“ řekl Elinav. Tyto změny se podle něj nezjistily v kontrolní skupině, tedy těch, kdo ve studii tato sladidla nekonzumovali.

Podle autorů potvrzuje studie jejich teorii, že sladila ovlivňují mikrobiom. Pokud se změní, projeví se to i ve změně metabolismu glukózy.

Začátek změny?

„Dospěli jsme k závěru, že umělá sladidla ovlivňují procesy v lidském těle a mají vliv na střevní mikrobiom… Teď je na těch, kdo umělá sladidla propagují, aby prokázali, nebo vyvrátili potenciální vliv sladidel na lidské zdraví. Neměli bychom je považovat za bezpečná, dokud se nepotvrdí opak. Do té doby doporučujeme obezřelost,“ řekl Elinav.

Izraelci ve své studii navázali na předchozí výzkum před osmi lety, který se prováděl na hlodavcích. Tehdy se dospělo k závěru, že náhražky cukru, jež vznikly, aby uspokojily touhu po sladkém a zároveň neovlivnily hladinu glukózy, mohly ve skutečnosti přispět k šíření epidemie touhy po sladkém, již měly pomoci řešit.

V současné studii se podávala umělá sladila osobám, které se normálně sladkostem vyhýbaly. „Prokázalo se, že nevýživová sladidla mění mikrobiom, a tím i metabolismus glukózy,“ řekl Elinav. Podle něj tím padá dosavadní představa, že sladila uspokojují touhu po sladkém bez jakýchkoli následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 14 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...