Nový Zéland se potýká s nejrozsáhlejším bělením mořských hub v historii, informoval deník The Guardian s odvoláním na vědce. Poté, co se oceány extrémně oteplily, zbělaly miliony těchto mořských tvorů.
Už v květnu vědci upozornili na to, že poprvé našli vybělené mořské houby u jižního pobřeží Nového Zélandu. Původně odhadovali, že zasaženy byly stovky tisíc tvorů. Když ale prozkoumali okolí ostrovní země, zjistili, že se jev týká milionů, možná i desítek milionů houbovců.
- Houbovci neboli živočišné houby jsou jednodušší, většinou mořští živočichové s vakovitým tělem. Výjimečně mohou dosahovat průměru až 2,5 metru. Bývají většinou asymetrické, jen místy s náznaky paprsčité symetrie. Žijí přisedle, jen larvy jsou plovoucí. Buňky nevytvářejí pravé tkáně, metabolizují a dýchají samy za sebe, mnohé mohou měnit funkci podle změny umístění. Živí se filtrováním drobných organismů z vody.
- Jsou to hermafrodité nebo gonochoristi. Množí se i nepohlavně pučením, tvořením gemulí i po odlomení části, neboť mají ohromnou schopnost regenerace.
„Jedná se nejspíše o nejpočetnější a nejrozsáhlejší případ tohoto úkazu, který byl kdy na světě zaznamenán, rozhodně ve studených vodách,“ řekl mořský ekolog z Victoria University James Bell.
První případy zaznamenal Bellův tým blízko národního parku Fiordland. Na základě tohoto zjištění bylo do okolí vysláno více plavidel, aby se zjistilo, jak rozsáhlé jsou škody. „Týmy nahlašovaly vybělené houbovce skoro všude, kam dojely, proto se domníváme, že se jedná o desítky milionů kusů,“ uvedl Bell.
Podle něj předběžné výsledky experimentů podniknutých v průběhu poslední cesty ukázaly, že teplá voda je pravděpodobnou příčinou bělení.
Důležitost symbiózy
Mnohé mořské houby jsou závislé na symbiotických organismech, které v nich fotosyntetizují, poskytují houbám potravu a někdy i produkují chemické látky odrazující predátory.
Vědci uvedli, že typ mořské houby, který zkoumali, se zřejmě začal zbavovat těchto koexistujících organismů, jež také dodávají houbě barvu. „V případě chorošovky se domníváme, že po zvýšení teploty mořské vody houby začaly vyhánět symbionty a zůstaly obnažené,“ prohlásil podle BBC Bell. „Je to podobné jako v případě bělení korálů, které bylo zaznamenáno v tropických vodách,“ dodal.
- Je velká až pětatřicet centimetrů. Má talířovitý tvar a k podkladu je přichycena pouze úzkou stopkou. Vrchní strana je soustředně rýhovaná a paprsčitě zvlněná, tyto nerovnosti napomáhají k chytání a usměrňování organických usazenin, které spolu s planktonem slouží jako potrava. Podobá se povrchu některých chorošů, ale uprostřed jsou navíc prstovité výčnělky.
Zatímco některé druhy se mohou ze silného bělení zotavit, ne všechny to podle Bella dokážou.
Dvě vlny mořských veder na Novém Zélandu zapříčinily rekordní zvýšení teploty oceánů, v některých oblastech stouply teploty až o pět stupňů oproti obvyklým hodnotám, uvedl oceánograf z Otažské univerzity (University of Otago) Robert Smith.
„Na severní a jižní hranici Nového Zélandu jsme zažili nejdelší a nejsilnější vlny veder za posledních čtyřicet let, od roku 1981, kdy se začaly teploty oceánů měřit pomocí satelitů,“ řekl Smith. V některých oblastech začala vedra již v září loňského roku a teprve nyní skončila. Podle vědců je neobvyklé, že tyto nadprůměrně vysoké teploty trvají tak dlouho.
„Některým organismům nevadí den nebo týden nadprůměrných teplot. Následky začneme skutečně pociťovat po delší době. Je to pro nás nyní takový vhled do budoucnosti, jak budou oceány pravděpodobně vypadat pro generace našich dětí a vnoučat,“ uzavřel Smith.
