Vědci zkoumají pozapomenuté české léčivky. Tuší jejich potenciál

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracují na hledání a výzkumu prospěšných látek z některých polozapomenutých středoevropských bylin. Zajímají je rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy, které vykazují mimo jiné protizánětlivé účinky. Klíčové by mohly být například ožanka nebo komonice.

V budoucnu by se tyto rostlinky a látky z nich mohly začít využívat v dermatologických preparátech, přípravcích na ošetření otoků nebo křečových žil, ekzémů či akné.

„Jako Botanický ústav máme obrovské sbírky rostlin, ať už jsou to kosatce, pivoňky, růže a samozřejmě bohatství Průhonického (zámeckého) parku. Tak to využíváme jako základ pro bioprospekci – hledání nových využití pro rostliny,“ přiblížil půdní mikrobiolog Miroslav Vosátka z Botanického ústavu AV.

Pěstování pětadvaceti vytipovaných rostlin

Současný výzkum se zabývá rostlinami typickými pro Česko a střední Evropu. Jsou to rostliny jako ožanka, komonice, ale i některé známější – třeba kostival, řepík, pelyněk metlatý a další. „Zajímají nás rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy,“ dodal vědec.

„Společně s Botanickým ústavem pěstujeme asi pětadvacet druhů předem vytipovaných rostlin, následně z nich izolujeme účinné látky, (…) stanovujeme různé biologické účinky,“ vysvětlil Petr Kaštánek ze společnosti Eco Fuel Laboratories, která se na výzkumu podílí.

Podle Vosátky má ústav založeny takzvané matečnice, které expertům poskytují základní materiál. Ústav pak poskytuje biomasu ke zpracování, včetně vzorků, na kterých experti z Vysoké školy chemicko-technologické provádějí analýzy. Chemici se zaměřují i na to, jak způsob pěstování ovlivňuje obsažené účinné látky.

Kaštánek uvedl, že projekt trvá druhý rok. Velice slibná je podle něj ožanka, která vykazuje extrémně silné protizánětlivé účinky. Část z vytipovaných rostlin tým sází teprve letos.

Ve finále je předchozí projekt zaměřený na výzkum prospěšných látek obsažených v některých odrůdách kosatců pěstovaných v Průhonicích. Výsledné produkty by měly být dostupné letos na podzim. Pole čítající dva a půl tisíce kosatců, které zajišťuje rostlinný materiál k dalšímu využití, je k vidění v průhonické Botanické zahradě na Chotobuzi. Oba projekty podpořila Technologická agentura ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 18 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...