Jeden z největších ledovců světa by se mohl roztříštit, varují vědci

Plovoucí část jednoho z největších ledovců v Antarktidě nazvaného Thwaites by se mohla v příštích pěti až deseti letech „rozpadnout jako čelní sklo od auta,“ varují američtí a britští vědci, kteří ledovec o velikosti Floridy dlouhodobě studují. V takovém případě by mohly dosud bezpečně zadržované pevninské části ztratit svou oporu a začít sklouzávat do oceánu, čímž by se zrychlilo zvyšování celosvětové hladiny moří, píší britská a americká média.

Plovoucí část Thwaites dosud vědci považovali za jeho nejstabilnější část. Oteplující se vody místních moří ho nicméně dosud nevídaným způsobem narušují. Podle satelitních snímků pořízených v listopadu se v důsledku tohoto jevu objevují na plovoucí části ledovce velké trhliny, podobné takzvaným pavučinám na rozbitých čelních sklech automobilů. Podle vědců hrozí, že se tyto pukliny v jednu chvíli rozšíří po celé délce plovoucího ledu, který se následně rozlomí na stovky plovoucích kusů. Stát by se to mohlo již za několik let.

Samotný rozpad by na hladinu světových oceánů zatím vliv neměl, protože tento led plave v moři již nyní. Jeho rozlomením by však zmizela „brzda“, jež drží na pevnině obrovské množství ledu ve východní části ledovce. Ta by se zřejmě začala sunout do oceánu. 

Rychlost pohybu ledu na Antarktidě
Zdroj: Wikimedia Commons

Thwaites přitom obsahuje dostatečné množství vody na to, aby v případě kompletního rozpuštění zvýšil hladinu světových oceánů až o 65 centimetrů. Jeho celkový sesun sice podle vědců potrvá stovky let, zrychlení tohoto procesu však může mít i tak velmi nepříznivý vliv na životy milionů lidí žijících v nejníže položených částech planety, a to již v horizontu několika desetiletí.

Pokud by se plovoucí část skutečně rozpadala, mohly by se stěny Thwaitesu tyčící se nad mořskou hladinou začít bořit do vody. Takový jev ještě vědci na Antarktidě nezaznamenali, podle jejich modelů ale nyní přichází v úvahu. Pokud by se tento proces spustil, zřejmě by při něm došlo k uvolnění velkého množství ledu do vody.

„To, čeho jsme svědky teď, už stačí k tomu, abychom měli obavy,“ řekla vědkyně Anna Crawfordová ze skotské Univerzity St. Andrews. „Thwaites je docela monstrum,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...