Jeden z největších ledovců světa by se mohl roztříštit, varují vědci

Plovoucí část jednoho z největších ledovců v Antarktidě nazvaného Thwaites by se mohla v příštích pěti až deseti letech „rozpadnout jako čelní sklo od auta,“ varují američtí a britští vědci, kteří ledovec o velikosti Floridy dlouhodobě studují. V takovém případě by mohly dosud bezpečně zadržované pevninské části ztratit svou oporu a začít sklouzávat do oceánu, čímž by se zrychlilo zvyšování celosvětové hladiny moří, píší britská a americká média.

Plovoucí část Thwaites dosud vědci považovali za jeho nejstabilnější část. Oteplující se vody místních moří ho nicméně dosud nevídaným způsobem narušují. Podle satelitních snímků pořízených v listopadu se v důsledku tohoto jevu objevují na plovoucí části ledovce velké trhliny, podobné takzvaným pavučinám na rozbitých čelních sklech automobilů. Podle vědců hrozí, že se tyto pukliny v jednu chvíli rozšíří po celé délce plovoucího ledu, který se následně rozlomí na stovky plovoucích kusů. Stát by se to mohlo již za několik let.

Samotný rozpad by na hladinu světových oceánů zatím vliv neměl, protože tento led plave v moři již nyní. Jeho rozlomením by však zmizela „brzda“, jež drží na pevnině obrovské množství ledu ve východní části ledovce. Ta by se zřejmě začala sunout do oceánu. 

Rychlost pohybu ledu na Antarktidě
Zdroj: Wikimedia Commons

Thwaites přitom obsahuje dostatečné množství vody na to, aby v případě kompletního rozpuštění zvýšil hladinu světových oceánů až o 65 centimetrů. Jeho celkový sesun sice podle vědců potrvá stovky let, zrychlení tohoto procesu však může mít i tak velmi nepříznivý vliv na životy milionů lidí žijících v nejníže položených částech planety, a to již v horizontu několika desetiletí.

Pokud by se plovoucí část skutečně rozpadala, mohly by se stěny Thwaitesu tyčící se nad mořskou hladinou začít bořit do vody. Takový jev ještě vědci na Antarktidě nezaznamenali, podle jejich modelů ale nyní přichází v úvahu. Pokud by se tento proces spustil, zřejmě by při něm došlo k uvolnění velkého množství ledu do vody.

„To, čeho jsme svědky teď, už stačí k tomu, abychom měli obavy,“ řekla vědkyně Anna Crawfordová ze skotské Univerzity St. Andrews. „Thwaites je docela monstrum,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 2 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 3 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 4 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 23 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 23 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánovčera v 14:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.