Vědci obnovili poničené korálové útesy v Indonésii. Trvalo to přes deset let

Vědci při sledování obnoveného korálového útesu v moři u Indonésie ponořili do vody naslouchací zařízení, které zaznamenalo zvuky vydávané rybami a dalšími živočichy. Odborníky to potěšilo, neboť to považují za důkaz života útesu. Místo ožilo po více než deseti letech osazování žijícími korály.

Původní kolonie zničil brutální rybolov, při němž se používal dynamit a mrtvé ryby se pak sbíraly na hladině. Kolonie korálů tím byly rozmetány na kusy.

„Zůstaly pásy sutě, v nichž koráli těžko rostou, neboť se nemají čeho zachytit,“ uvedl Tim Lamont z univerzity v Exeteru, který se studiem korálů zabývá. Jejich obnova spočívá ve vyztužení zbytků po explozích kovovými rámy, na které se na začátku zavěsí zlomky živých korálů. K nim následně přirůstají další kolonie.

Lamontův tým publikoval poznatky z ověřování výsledků tohoto uzdravování korálů v odborném časopise Journal od Applied Ecology.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Kromě jiného skupina do vody ponořila mikrofony, které zaznamenaly zvuky popsané jako „pokřikování, skřehotání a vrčení“. Jsou považovány za důkaz navráceného života útesu. Pro srovnání se natáčely zvuky i z nepoškozeného útesu a také z dalšího, který je ještě v troskách. Ty zaznamenané na zrestaurovaném místě se velmi blížily zvukům ze „zdravého, prosperujícího útesu“, uvádí studie.

„Naše studie ukázala, že obnova útesů může být rychlá. Je to ale jenom část řešení, k němuž patří také rychlá reakce na změny klimatu a na další faktory, jimiž jsou korálové útesy na celém světě ohroženy,“ říká Lamont.

Natočené zvuky vědec přirovnal ke zvukům zachycujícím „statickou elektřinu v rádiu nebo k těm, jaké vznikají při opékání slaniny“. „Pak ale skrze tento šum občas uslyšíte chvění, zavýsknutí nebo zaskřípnutí,“ řekl. Jací tvorové je vydávají, se neví. Lamont pouze ví, že různorodost zvuků vydávaných rybami se dá přirovnat k bohatosti ptačího zpěvu.

„V některých případech můžeme odborně spekulovat, jaké zvíře ten zvuk produkuje, v dalších nemáme nejmenší tušení. Pro mě je radost, že jsem zaslechl něco, co ještě nikdo jiný předtím neslyšel,“ sdělil vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled