Vědci obnovili poničené korálové útesy v Indonésii. Trvalo to přes deset let

Vědci při sledování obnoveného korálového útesu v moři u Indonésie ponořili do vody naslouchací zařízení, které zaznamenalo zvuky vydávané rybami a dalšími živočichy. Odborníky to potěšilo, neboť to považují za důkaz života útesu. Místo ožilo po více než deseti letech osazování žijícími korály.

Původní kolonie zničil brutální rybolov, při němž se používal dynamit a mrtvé ryby se pak sbíraly na hladině. Kolonie korálů tím byly rozmetány na kusy.

„Zůstaly pásy sutě, v nichž koráli těžko rostou, neboť se nemají čeho zachytit,“ uvedl Tim Lamont z univerzity v Exeteru, který se studiem korálů zabývá. Jejich obnova spočívá ve vyztužení zbytků po explozích kovovými rámy, na které se na začátku zavěsí zlomky živých korálů. K nim následně přirůstají další kolonie.

Lamontův tým publikoval poznatky z ověřování výsledků tohoto uzdravování korálů v odborném časopise Journal od Applied Ecology.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Kromě jiného skupina do vody ponořila mikrofony, které zaznamenaly zvuky popsané jako „pokřikování, skřehotání a vrčení“. Jsou považovány za důkaz navráceného života útesu. Pro srovnání se natáčely zvuky i z nepoškozeného útesu a také z dalšího, který je ještě v troskách. Ty zaznamenané na zrestaurovaném místě se velmi blížily zvukům ze „zdravého, prosperujícího útesu“, uvádí studie.

„Naše studie ukázala, že obnova útesů může být rychlá. Je to ale jenom část řešení, k němuž patří také rychlá reakce na změny klimatu a na další faktory, jimiž jsou korálové útesy na celém světě ohroženy,“ říká Lamont.

Natočené zvuky vědec přirovnal ke zvukům zachycujícím „statickou elektřinu v rádiu nebo k těm, jaké vznikají při opékání slaniny“. „Pak ale skrze tento šum občas uslyšíte chvění, zavýsknutí nebo zaskřípnutí,“ řekl. Jací tvorové je vydávají, se neví. Lamont pouze ví, že různorodost zvuků vydávaných rybami se dá přirovnat k bohatosti ptačího zpěvu.

„V některých případech můžeme odborně spekulovat, jaké zvíře ten zvuk produkuje, v dalších nemáme nejmenší tušení. Pro mě je radost, že jsem zaslechl něco, co ještě nikdo jiný předtím neslyšel,“ sdělil vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 43 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...