Archeologové v Peru našli nejméně 800 let starou mumii. Pochází z doby před Inky

Archeologové na nalezišti nedaleko peruánské metropole Lima našli kompletní mumifikované tělo staré nejméně 800 let. Může být staré dokonce až 1200 let, přesné stáří určí datace pomocí uhlíku. Ostatky v každém případě pocházejí z kultury, která zde existovala před vznikem říše Inků v 15. století.

„Hlavním znakem mumie je, že celé tělo bylo svázáno provazy a ruce zakrývaly obličej, což bylo nejspíš součástí místního pohřebního rituálu,“ uvedl Pieter Van Dalen Luna, který pracuje na nalezišti. „Přesnější chronologii poskytne teprve radiokarbonové datování,“ doplnil.

Archeologové mumii nalezli v podzemní prostoře spolu s množstvím keramiky, zbytky zeleniny a kamennými nástroji. Zatím není jasné, jakého byla pohlaví. Průběh odkrývání místa shrnuje video.

Zatím není jasné, k jaké kultuře tato mumie patřila, jisté ale je, že pocházela z doby před rozkvětem říše Inků. V Peru se nacházejí stovky archeologických nalezišť kultur, které se rozvíjely před i po incké říši. Inkové před pět sty lety ovládali část Jižní Ameriky od jižního Ekvádoru a Kolumbie až po střední Chile – jejich kultura se výrazně inspirovala od starších civilizací, proto může analýza mumie prozradit hodně i o kořenech, z nichž vzešli Inkové.

Uctívání předků

Jejich civilizace mumifikovala mnoho svých mrtvých a pohřbívala je s cennými materiály, jako jsou šperky z drahých kovů, jemná keramika a luxusní textilie. Významné mumie mohly být také pravidelně vynášeny z hrobů, aby se účastnily obřadů, při nichž jim zúčastnění nabízeli jídlo, jako by stále byly naživu. Šlo například o svatby, setbu či sklizeň.

Mumie, jež unikly vykradačům hrobů, se ve většině případů díky suchému podnebí v oblasti And skvěle dochovaly a poskytují jedinečný pohled na kulturu, náboženské praktiky a každodenní život Inků.

Mumifikace byla pouze jedním z typů pohřbívání, které Inkové a další kultury v tomto regionu používali. Jednalo se o starobylý andský projev uctívání předků, jenž dokládá hlubokou úctu ke starším generacím a příbuzenské vztahy v rámci komunit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...