Kočkám nejsou lidé lhostejní, nezájem jen předstírají. Sledují každý jejich krok, ukázala studie

Tým vědců z několika japonských institucí zjistil, že kočky dokáží sledovat, kde se lidé v jejich domovech nacházejí – a to dokonce i když je nevidí. Ve studii zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE skupina popsala experimenty, které prováděla s kočkami a nahrávkami hlasů, a co z nich zjistila.

O kočkách se často říká, že když žijí s lidmi, je jim úplně jedno, co se kolem nich děje – s výjimkou krmení. Vědci teď ale v novém výzkumu tento předpoklad vyvrací. Kočky se prý o své majitele zajímají mnohem víc, než by se mohlo zdát. Jen to zřejmě dělají opravdu nenápadně.

Důkaz v experimentu

Biologové umístili v sérii experimentů kočky do výběhů, které byly vybavené reproduktory. Z nich vědci pouštěli zvířatům nejrůznější zvuky a pak sledovali jejich reakce.

Pokusu se zúčastnilo padesát domácích koček a jejich majitelů. Šelmy byly náhodně rozdělené do tří skupin. Každá kočka byla umístěna do výběhu o velikosti místnosti, který byl vybaven reproduktorem. Další reproduktor byl umístěn mimo výběh. Skupiny koček pak byly vystaveny různým zvukům z reproduktorů – z některých vycházely hlasy majitelů, kteří je volali jménem, z jiných vycházely hlasy cizích lidí, kteří je volali jménem, a z dalších se ozývaly jenom náhodné hluky.

Poté výzkumníci pouštěli zvuky odlišně, po dvojicích: jeden šel z reproduktoru uvnitř výběhu, druhý vycházel z reproduktoru mimo výběh. Při přehrávání zvuků nechali výzkumníci dobrovolné pozorovatele hodnotit míru překvapení, kterou každá kočka projevila.

Po vyhodnocení údajů vědci zjistili, že kočky vyjadřovaly překvapení, když uslyšely hlas svého majitele nejprve uvnitř ohrady a pak náhle mimo ni. To jim zřejmě naznačovalo, že se člověk náhle okamžitě „teleportoval“ z jednoho místa na druhé. Co to o kočkách vypovídá? Podle vědců vypadaly překvapeně, protože sledovaly, kde by se měl člověk nacházet – vytvářely si zřejmě v hlavě mentální mapu svého okolí, která zahrnovala i lidi, kteří s nimi žili.

Taková činnost je pro kočky velmi  náročná, vznik podobné mentální mapy je totiž značně náročný výkon, jehož většina zvířat není schopná. U koček by to naznačovalo, že tato zvířata nejsou vůči svému okolí ani zdaleka tak lhostejná, jak by to mohlo vypadat – jen svůj zájem příliš neprojevují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...