Kočkám nejsou lidé lhostejní, nezájem jen předstírají. Sledují každý jejich krok, ukázala studie

Tým vědců z několika japonských institucí zjistil, že kočky dokáží sledovat, kde se lidé v jejich domovech nacházejí – a to dokonce i když je nevidí. Ve studii zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE skupina popsala experimenty, které prováděla s kočkami a nahrávkami hlasů, a co z nich zjistila.

O kočkách se často říká, že když žijí s lidmi, je jim úplně jedno, co se kolem nich děje – s výjimkou krmení. Vědci teď ale v novém výzkumu tento předpoklad vyvrací. Kočky se prý o své majitele zajímají mnohem víc, než by se mohlo zdát. Jen to zřejmě dělají opravdu nenápadně.

Důkaz v experimentu

Biologové umístili v sérii experimentů kočky do výběhů, které byly vybavené reproduktory. Z nich vědci pouštěli zvířatům nejrůznější zvuky a pak sledovali jejich reakce.

Pokusu se zúčastnilo padesát domácích koček a jejich majitelů. Šelmy byly náhodně rozdělené do tří skupin. Každá kočka byla umístěna do výběhu o velikosti místnosti, který byl vybaven reproduktorem. Další reproduktor byl umístěn mimo výběh. Skupiny koček pak byly vystaveny různým zvukům z reproduktorů – z některých vycházely hlasy majitelů, kteří je volali jménem, z jiných vycházely hlasy cizích lidí, kteří je volali jménem, a z dalších se ozývaly jenom náhodné hluky.

Poté výzkumníci pouštěli zvuky odlišně, po dvojicích: jeden šel z reproduktoru uvnitř výběhu, druhý vycházel z reproduktoru mimo výběh. Při přehrávání zvuků nechali výzkumníci dobrovolné pozorovatele hodnotit míru překvapení, kterou každá kočka projevila.

Po vyhodnocení údajů vědci zjistili, že kočky vyjadřovaly překvapení, když uslyšely hlas svého majitele nejprve uvnitř ohrady a pak náhle mimo ni. To jim zřejmě naznačovalo, že se člověk náhle okamžitě „teleportoval“ z jednoho místa na druhé. Co to o kočkách vypovídá? Podle vědců vypadaly překvapeně, protože sledovaly, kde by se měl člověk nacházet – vytvářely si zřejmě v hlavě mentální mapu svého okolí, která zahrnovala i lidi, kteří s nimi žili.

Taková činnost je pro kočky velmi  náročná, vznik podobné mentální mapy je totiž značně náročný výkon, jehož většina zvířat není schopná. U koček by to naznačovalo, že tato zvířata nejsou vůči svému okolí ani zdaleka tak lhostejná, jak by to mohlo vypadat – jen svůj zájem příliš neprojevují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...