Jupiter funguje záhadně, ukazují nové snímky. Rudá skvrna je hlubší, než experti předpokládali

Záznamy z americké sondy Juno pomáhají vědcům získat nové poznatky o Jupiteru a jeho rozsáhlém víru, takzvané Velké rudé skvrně. Podle nových zjištění tento atmosférický jev, který je v podstatě obrovskou bouří, sahá mnohem hlouběji, než odborníci původně předpokládali.

Velká rudá skvrna podle poznatků výzkumníků sahá do hloubky zhruba 350 až 500 kilometrů pod horní hranicí oblačnosti. K tomuto závěru vědci dospěli na základě měření sondy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), která kolem Jupiteru krouží po eliptické dráze od roku 2016.

Nová data ze sondy Juno pomáhají vědcům vytvořit trojrozměrný model atmosféry Jupiteru.

Nástroj zvaný mikrovlnný radiometr umožnil vědcům nahlédnout pod horní hranici oblačnosti na Jupiteru a zkoumat podobu několika rotujících bouří včetně Velké rudé skvrny. Zjistili přitom, že Velká rudá skvrna sahá mnohem hlouběji do atmosféry Jupiteru, než experti odhadovali. Nenachází se totiž jen v horních vrstvách atmosféry, ale dosahuje do míst, kde se tvoří oblaka, dochází ke kondenzaci a kam se nedostává sluneční svit.

Data ze sondy Juno už dříve ukázala, že tryskové proudění v atmosféře Jupiteru sahá do hloubky zhruba 3200 kilometrů.

Znázorněná hloubka Velké rudé skvrny
Zdroj: Reuters/NASA/JPL-Caltech

Záhadný plynný obr

Vědci na základě dřívějších modelů a srovnání se zemskou atmosférou předpokládali, že Velká rudá skvrna je poměrně mělkou bouří, přiznává Scott Bolton, autor jedné ze dvou nových studií o Jupiteru publikovaných v odborném časopise Science. „Jupiter funguje poměrně záhadně, což vlastně tak nějak poprvé odhalujeme, jelikož tato mise je první, která umožnila nahlédnout do planety. To, co sledujeme, je překvapivé,“ dodává.

„Z vědeckého hlediska je záhada, jak bouře může trvat tak dlouho a být takto veliká,“ nastiňuje Bolton. „Je dost široká na to, aby pohltila Zemi,“ popisuje bouři autorka druhé studie z časopisu Science Marzia Parisiová.

Tvar Velké rudé skvrny se postupem času změnil a jsou náznaky, že se bouře zmenšuje. „Je to největší bouře v celé Sluneční soustavě,“ podotýká Bolton. „Extrémy jsou většinou fascinující, ale také vytvářejí neuvěřitelnou krásu,“ dodal.

Největší planeta Sluneční soustavy je tak veliká, že by se do ní vešlo tisíc Zemí. Při pohledu na Jupiter dominují barevné pruhy a bouře, včetně Velké rudé skvrny. Předpokládá se, že planeta, která je označována za plynného obra, je složena převážně z vodíku, helia a menšího množství jiných plynů.

Juno bude zkoumat i Jupiterovy měsíce

V pořadí pátá planeta od Slunce má rovníkový průměr zhruba 143 tisíc kilometrů. Velká rudá skvrna je anticyklona o šířce zhruba 16 tisíc kilometrů, která rotuje na jižní polokouli Jupiteru. Jev charakterizují karmínově zbarvené mraky, které se točí proti směru hodinových ručiček. Tento jev existuje po staletí, dosud se však vědcům nepodařilo objasnit, co se skrývá pod jeho povrchem.

Jupiter a Země jsou zcela odlišné světy, a to nejen pokud jde o objem. Země je kamenitá, Jupiter je složen převážně z plynů, ale je možné, že má tvrdé jádro tvořené těžšími prvky.

Sonda Juno získává informace o atmosféře Jupiteru, vnitřní struktuře a magnetickém poli. Má také proletět kolem Jupiterových velkých měsíců Europa a Io a prozkoumat malé prstence kolem planety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
před 12 hhodinami

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
před 14 hhodinami

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
před 15 hhodinami

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
včera v 10:00

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
včera v 09:00

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
14. 2. 2025Aktualizováno14. 2. 2025

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
14. 2. 2025

Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.
14. 2. 2025
Načítání...