Lucy letí k Jupiteru, dvanáct let bude zkoumat jeho asteroidy

Nahrávám video

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Raketa odstartovala v 11:34 SELČ, její dvanáctiletá mise přijde na 981 milionů dolarů (21 miliard korun).

„Každý z pozorovaných asteroidů vydá část historie naší Sluneční soustavy, naší historie,“ řekl na tiskové konferenci ředitel vědecké divize NASA Thomas Zurbuchen.

Nad prvním z asteroidů má být Lucy v roce 2025, k posledním dvěma pak dorazí roku 2033. Největší z nich měří v průměru 95 kilometrů. Přiblížit se k nim má na vzdálenost 400 až 950 kilometrů rychlostí 24 tisíc kilometrů za hodinu.

Příprava startu sondy Lucy
Zdroj: Steve Nesius/Reuters

Agentura AFP napsala, že trojánů, jak se planetkám obíhajícím po dráze Jupitera říká, je kolem sedmi tisíc. Kolem Slunce obíhají ve dvou skupinách, jedna před a druhá za Jupiterem.

„To, co je na trojánech nejpřekvapivější, je to, jak se navzájem liší, a to zejména barvou – některé jsou šedivé, jiné červené. Myslíme si, že ta barva značí, odkud pocházejí,“ řekl hlavní výzkumník mise Hal Levison. Jeho skupina chce studovat geologické složení asteroidů, přesný objem a hustotu hmoty, jež je tvoří.

Lucy in the sky with diamonds

Sonda dostala jméno po kosterním nálezu samice australopitéka v Etiopii v roce 1974. Ti, kdo ji našli, v té době poslouchali píseň skupiny Beatles Lucy in the sky with diamonds.

„Dáme na Lucy diamant,“ řekl před vypuštěním sondy Phil Christensen, který ovládá jeden z přístrojů na Lucy, na němž je diamant. Bude měřit infračervené světlo, což umožní stanovit teplotu na povrchu asteroidů. „Budeme srovnávat měření pořízená za dne a za noci, takže budeme moci určit, zda je povrch z kamene nebo z jemného prachu a písku,“ řekl Christensen. Kámen se za tmy ochlazuje pomaleji než písek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 10 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled