Na Stanfordově univerzitě vyvinuli robotickou slepeckou hůl. Sama naviguje a radí

Inženýři ze Stanfordovy univerzity v USA vylepšili klasickou bílou hůl, kterou využívají zrakově postižení lidé k orientaci v prostoru. Podobných pokusů už sice bylo víc, zatím ale ztroskotaly – podle nové studie je ale stanfordský vynález funkční a praktický.

Vědci popsali, že jejich návrh zlepšuje u zrakově postižených i vidících lidí jak rychlost chůze, tak i navigační schopnosti – a to i v reálném prostředí. Autoři tvrdí, že chtějí, aby se jejich vynález masivně rozšířil, proto uvolnili jeho otevřený zdrojový kód.

  • Funkci signalizační: bílá barva na holi upozorňuje kolemjdoucí a řidiče na osobu těžce zrakově postiženou a že je tedy nutné brát na tuto okolnost ohled a v případě potřeby poskytnout pomoc. Tuto funkci splňuje každá bílá hůl.
  • Funkci ochrannou: upozorní v dostatečném předstihu na překážku a tím chrání před případným střetem. 
  • Funkci orientační: vyhledává body a znaky hmatového charakteru a tím napomáhá k prostorové orientaci a samostatnému pohybu nevidomých osob.
  • Funkci opěrnou: jako prostředek opory pro starší a nemocné zrakově postižené osoby.

Hole pro navigaci používají někteří slabozrací a nevidomí lidé už po tisíciletí – měl ji již antický Oidipus, když přišel o zrak. Ale teprve na počátku dvacátého století se bílá hůl stala synonymem pro nevidomé a slabozraké: bílá barva přitom byla zvolená proto, aby byla hůl pro ostatní co nejsnáze viditelná.

Tyto hole ale využívá jen relativně malé množství lidí – hůl totiž není ani zdaleka dokonalým řešením pro odhalování překážek, a to ani po dlouhém výcviku a mnohaleté praxi. Například vodicí pes je z mnoha důvodů řadou lidí mnohem preferovanější a užitečnější, byť dražší, řešení.

Nastupují moderní technologie

Patrick Slade se věnuje na Stanfordu robotice; řešil tam zejména navigaci autonomních vozidel. Během práce ho napadlo, že by se daly tyto zkušenosti využít i pro nevidomé a slabozraké.

Výsledkem je takzvaná Vylepšená hůl, kterou Slade s kolegy popsal v nové studii v odborném časopise Science Robotics. Ta se od klasické dobře známé bílé hole liší dvěma vlastnostmi.

Poblíž rukojeti je skryté drobné zařízení naplněné nejrůznějšími miniaturními senzory. Patří mezi ně zejména kamera, která shromažďuje informace o prostředí kolem majitele hole, GPSka a LIDAR – tedy laserový radar, který se využívá k odhadu vzdálenosti jiných objektů.

Na dolním konci hole je zase kolečko, které je vybaveno nastavením pro přizpůsobení rychlosti chůze člověka a dotykovou zpětnou vazbou, která uživatele podle potřeby pobízí, aby zatočil doleva nebo doprava. Je to vlastně dost podobné desítky let používaným herním ovladačům, které také reagují vibrací na nějakou akci ve videohře. Teoreticky by toto zařízení mělo rozpoznat potenciální překážky před chodcem a pomoci mu tak při navigaci zejména na neznámých místech.

Hůl v praxi

Sebelepší nápad ale může v praxi selhat, proto Sladeův tým hůl otestoval v reálném život. Inženýři nechali celkem čtyřiadvacet zrakově postižených a vidících lidí plnit řadu úkolů ve venkovním a vnitřním prostředí. Vidící lidé byli v používání hole nováčky, zatímco zrakově postižení měli několikaleté zkušenosti; všichni ale museli mít při pokusu zavázané oči. A výsledek? Ukázalo se, že speciální hůl během těchto testů překonala bílou hůl.

Inteligentní hůl
Zdroj: Stanford

„Naše experimentální zjištění ukázala, že v celé řadě úkolů v interiéru i exteriéru se lidé se zrakovým postižením rozhodli chodit rychleji, když používali Vylepšenou hůl ve srovnání se standardní holí. To znamená, že naše zařízení poskytuje určité výhody v oblasti mobility,“ uvedl Slade.

„Kromě toho jsme provedli několik experimentů, které ukázaly, že naše zařízení může poskytnout pomoc, kterou běžná hůl poskytnout nemůže – například nasměrování do určité místnosti nebo k určitému objektu ve vnitřním prostředí, jako je cesta do kavárny v obchodním centru,“ popsal v rozhovoru pro web Gizmodo.

Autoři prototypu mají na mysli i praktické užití. Podobné hole už totiž vznikly, jen je nikdo nevyužívá kvůli jejich ceně – ta se pohybovala mezi 20 a 30 tisíci korunami. Proto nahráli svůj návrh do databáze s otevřeným zdrojovým kódem, což znamená, že další experti mohou vynález sami vylepšovat. Dalším cílem by podle Sladea mohlo být zejména odlehčení budoucí verze hole.

V září letošního roku si vlastní prototyp inteligentní slepecké hole nechali patentovat i vědci z amerického Národního institutu zdraví – i to dokazuje, jaký potenciál tyto technologie mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...