Virus hepatitidy mučil už pravěké lidi. Čeští vědci ho vystopovali proti proudu času

Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.

Zástupci Akademie věd uvedli, že nedávná studie archaické DNA prokázala, že se žloutenkou neboli hepatitidou B se lidstvo potýká už po tisíciletí. Současný výzkum pak více popsal vývoj viru a to, jak se v průběhu doby šířil.

Vědci z různých oborů v rozsáhlé studii zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10 500 až 4000 lety. Vzorky pro výzkum kolegům z jiných oborů poskytli právě archeologové.

Když spojí síly archeolog a virolog

„Naším úkolem je zejména vytipovat dobře datované lokality, zajistit vzorky, určit, které jsou pro naše kolegy ty pravé a správné,“ řekl Michal Ernée z Archeologického ústavu. „Potom musíme vyzkoumané závěry zasadit do kontextu doby a toho, co o ní víme, jestli vše odpovídá,“ dodal odborník.

Výsledky výzkumu podle vědců zrcadlí známé migrace a další důležité demografické události, odhalil však i nečekané vzorce a přesahy do současnosti.

Virus hepatitidy B
Zdroj: NCIB

Současné varianty HBV se dělí do devíti genotypů, z nichž dva jsou typické pro potomky původních Američanů. „Naše data naznačují, že všechny známé genotypy HBV pocházejí z jedné linie, která se šířila mezi prvními Američany a jejich nejbližšími eurasijskými příbuznými zhruba v době, kdy se tyto populace rozdělily,“ popsala supervizorka studie Denise Kühnertová, která působí v Max Planck Institutu v Jeně.

Cesta viru přes kontinent

Výzkum překvapivě vypovídá i o tom, že se virus v Evropě vyskytoval už před deseti tisíci lety. „O mnoha lidských patogenech si myslíme, že se objevily poté, co se začal využívat a šířit zemědělský způsob života, ale HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů,“ poznamenal Johannes Krause, ředitel Oddělení archeogenetiky z jenského Max Planck Institutu.

Po rozšíření neolitického způsobu života se v Evropě objevily také nové typy viru a nahradily ty původní v souladu s genetickou změnou u obyvatel Evropy. Tyto typy pak v Eurasii dominovaly po téměř čtyři tisíce let, navzdory výrazné proměně genetického profilu obyvatel v důsledku příchodu pasteveckých populací ze stepí východní Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Překvapivé bylo i zjištění, že ve druhé polovině druhého tisíciletí před Kristem náhle poklesla rozmanitost variant HBV v západní Eurasii. Pokles nastal v období kolapsu vyspělých společností doby bronzové ve východním Středomoří. Příčiny této zásadní změny na obrovském území chtějí vědci dále zkoumat.

Všechny pravěké varianty HBV, které se poté objevily v západní Eurasii, patří k novým liniím, které v oblasti převládají dodnes. Podle vědců to však vypadá, že jedna z původních pravěkých variant přetrvala, vyvinula se ve vzácný genotyp, který se znovu zrodil zřejmě během šíření viru HIV. Jak k tomu došlo, bude také předmětem dalších výzkumů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...