Virus hepatitidy mučil už pravěké lidi. Čeští vědci ho vystopovali proti proudu času

Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.

Zástupci Akademie věd uvedli, že nedávná studie archaické DNA prokázala, že se žloutenkou neboli hepatitidou B se lidstvo potýká už po tisíciletí. Současný výzkum pak více popsal vývoj viru a to, jak se v průběhu doby šířil.

Vědci z různých oborů v rozsáhlé studii zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10 500 až 4000 lety. Vzorky pro výzkum kolegům z jiných oborů poskytli právě archeologové.

Když spojí síly archeolog a virolog

„Naším úkolem je zejména vytipovat dobře datované lokality, zajistit vzorky, určit, které jsou pro naše kolegy ty pravé a správné,“ řekl Michal Ernée z Archeologického ústavu. „Potom musíme vyzkoumané závěry zasadit do kontextu doby a toho, co o ní víme, jestli vše odpovídá,“ dodal odborník.

Výsledky výzkumu podle vědců zrcadlí známé migrace a další důležité demografické události, odhalil však i nečekané vzorce a přesahy do současnosti.

Virus hepatitidy B
Zdroj: NCIB

Současné varianty HBV se dělí do devíti genotypů, z nichž dva jsou typické pro potomky původních Američanů. „Naše data naznačují, že všechny známé genotypy HBV pocházejí z jedné linie, která se šířila mezi prvními Američany a jejich nejbližšími eurasijskými příbuznými zhruba v době, kdy se tyto populace rozdělily,“ popsala supervizorka studie Denise Kühnertová, která působí v Max Planck Institutu v Jeně.

Cesta viru přes kontinent

Výzkum překvapivě vypovídá i o tom, že se virus v Evropě vyskytoval už před deseti tisíci lety. „O mnoha lidských patogenech si myslíme, že se objevily poté, co se začal využívat a šířit zemědělský způsob života, ale HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů,“ poznamenal Johannes Krause, ředitel Oddělení archeogenetiky z jenského Max Planck Institutu.

Po rozšíření neolitického způsobu života se v Evropě objevily také nové typy viru a nahradily ty původní v souladu s genetickou změnou u obyvatel Evropy. Tyto typy pak v Eurasii dominovaly po téměř čtyři tisíce let, navzdory výrazné proměně genetického profilu obyvatel v důsledku příchodu pasteveckých populací ze stepí východní Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Překvapivé bylo i zjištění, že ve druhé polovině druhého tisíciletí před Kristem náhle poklesla rozmanitost variant HBV v západní Eurasii. Pokles nastal v období kolapsu vyspělých společností doby bronzové ve východním Středomoří. Příčiny této zásadní změny na obrovském území chtějí vědci dále zkoumat.

Všechny pravěké varianty HBV, které se poté objevily v západní Eurasii, patří k novým liniím, které v oblasti převládají dodnes. Podle vědců to však vypadá, že jedna z původních pravěkých variant přetrvala, vyvinula se ve vzácný genotyp, který se znovu zrodil zřejmě během šíření viru HIV. Jak k tomu došlo, bude také předmětem dalších výzkumů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...