Většina dětí, ale i překvapivé množství dospělých, nemá ráda košťálovou zeleninu, jako je brokolice, květák, zelí nebo růžičková kapusta. Protože jsou velmi zdravé, rodiče je svým dětem rádi dávají, ale musí překonávat jejich odpor. Australští vědci teď popsali, proč je košťálová zelenina tak nepopulární.
Tato zelenina totiž obsahuje aminokyseliny s obsahem síry, díky tomu může v ústech při interakci enzymů a bakterií ve slinách vznikat nepříjemný sirný zápach. Když vědci studovali, jak moc těchto látek mají dvojice rodič-dítě, ukázalo se, že se „dědí“.
Už starší studie ukázaly, že dospělí mají ve slinách různé hladiny enzymů, jež jsou za tento rozklad zodpovědné. Ale nikdo nevěděl, jestli to platí také u dětí, a hlavně zda to může nějak ovlivňovat jejich preference ve výběru jídla.
Damian Frank a jeho kolegové, kteří tento výzkum prováděli v australské národní vědecké agentuře CSIRO, chtěli prozkoumat rozdíly ve vzniku těkavých sirných látek ve slinách dětí a dospělých a analyzovat, jak ovlivňují jejich vztah ke košťálové zelenině.
Dědičná nechuť
Použili metodu, která je schopná najít všechny pachově aktivní sloučeniny, a využili ji na analýzu syrového a dušeného květáku a brokolice. Poté požádali 98 dvojic dětí z prvního stupně a jejich rodičů, aby oznámkovali hlavní pachové sloučeniny. Nejméně se dětem i dospělým líbil dimethylsulfid, který zapáchá po síře a hnilobě.
Tým poté smíchal vzorky slin se syrovým květákovým práškem a analyzoval těkavé sloučeniny, které vznikaly. Badatelé zjistili, že mezi jednotlivci byly obrovské rozdíly v produkci sirných těkavých látek. Ale děti měly obvykle podobné hladiny jako jejich rodiče.
Podle autorů práce to znamená, že hlavní roli má v odporu proti brokolici ústní mikrobiom, který se do značné části po rodičích dědí: pokud v něm má člověk ty „správné“ bakterie, pak dochází častěji k rozkladu aminokyselin obsažených v brokolici a dítě má v ústech objektivně více chutově nevábné látky. Vysoké úrovně sirného zápachu způsobují, že pak děti nemají zeleninu rády.
- Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
- Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo.
- Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii.
