Nažloutlí psi získali svou barvu už od předků vlků, ukázala studie

Psi se v současné době vyskytují v nejrůznějších velikostech i tvarech, ale liší se od sebe i podle zbarvení. Právě to tvoří jeden z nejtypičtějších znaků, podle nichž se poznají různá plemena. Nově zveřejněná studie popsala různé skupiny těchto vzorů a pokusila se ukázat, jaká je jejich souvislost s evolucí psů.

Výzkum vedly bioložky z Kalifornské univerzity v Davisu, výsledky vydaly v odborném žurnálu Nature Ecology & Evolution. Popsaly v něm, že existují genetické varianty, které jsou za barevné změny zodpovědné a vytvářejí pět charakteristických vzorů psů. Ty jsou široce rozšířené, vyskytují se u stovek plemen a stovek milionů psů na celém světě.

Původ barevných vzorů je překvapivý. Vědci zjistili, že genetická kombinace pro jeden ze vzorů srsti – dominantní žlutou neboli DY – je společná s arktickými bílými vlky. Na základě genetické analýzy je jasné, že pochází z vyhynulého druhu psovité šelmy, která se od dnešních vlků oddělila před více než dvěma miliony let.

„Některé z těchto změn se odehrály dávno předtím, než se psi stali psy,“ uvedla Bannaschová. „Genetický původ těchto změn je moc zajímavý, protože nám říká hodně o evoluci psovitých šelem,“ dodala.

Odborníci předpokládají, že světlejší odstíny srsti byly pro vymřelého předka psovitých šelem  výhodné v arktickém prostředí v období většího zalednění před asi 1,5 až dvěma miliony let. Přírodní výběr pak způsobil, že se tento vzor udržel v populaci, z níž nakonec vznikli psi a vlci.

„Zpočátku nás překvapilo, že bílí vlci a žlutí psi mají téměř identickou konfiguraci části DNA,“ řekl Chris Kaelin z HudsonAlpha Institute for Biotechnology v Huntsville v Alabamě, který se na výzkumu podílel. „Ještě více nás ale překvapilo, když se ukázalo, že tato specifická konfigurace DNA je stará více než dva miliony let a vznikla tedy ještě před zrodem moderních vlků jako druhu,“ uvedl.

Dvě mutace vedou k pěti fenotypům

Vlci a psi mohou vytvářet dva různé typy pigmentů, černý zvaný eumelanin a žlutý pigment, feomelanin. Přesně regulovaná produkce těchto dvou pigmentů ve správný čas a na správném místě na těle dává vzniknout velmi rozdílným vzorům zbarvení srsti.

Experti popsali, že žádná jednotlivá genetická mutace není příčinou pěti hlavních barevných kombinací. Psi totiž potřebují mutace ve dvou oblastech genu jménem ASIP, aby získali různé vzory srsti. Bannascová s kolegy zjistila, že mutace pro dominantní žlutou barvu je mnohem starší, než se předpokládalo. „Nepochází z moderních vlků. Existovala mnohem déle,“ popsali.

Jak už bylo zmíněno, je stará asi dva miliony let, objevila se tedy dlouho před domestikací psů před zhruba třiceti tisíci lety. Černý hřbetní vzor byl zase identifikován u vzorku psa starého 9500 let, což ukazuje, že bohatá variabilita barev se vyskytovala už u nejstarších psích společníků člověka. 

Autoři chtějí ve výzkumu pokračovat a analýzou genetického materiálu by chtěli zjistit víc o tom, jak vypadaly počátku spolupráce lidí a psů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
před 3 hhodinami

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
před 3 hhodinami

Španělsko čeká první úplné zatmění po více než století. Takto prožívalo ta poslední

Úplné zatmění Slunce nebylo na Pyrenejském poloostrově pozorováno od roku 1905 a na Kanárských ostrovech od roku 1959. Před více než sto lety bylo za centrum pozorování považováno město Burgos v severním Španělsku. Letos jím bude Guadalajara, která leží severovýchodně od Madridu.
před 4 hhodinami

VideoNapůl pes, napůl liška. Vědci zintenzivnili výzkum záhadné šelmy

Pes krátkouchý patří k jedné z nejhůř popsaných psovitých šelem světa. Je dokonale adaptovaný na svůj domov, hluboké pralesy v Amazonii, ale kvůli jejich ohrožení těžbou i klimatickou změnou i on stále rychleji mizí. Bolivijští biologové teď nasadili několik týmů na jeho výzkum, nejčastěji se ale setkávají s tím, že už v dané oblasti tento tvor vůbec nežije. Přesto se už podařilo vědcům zachytit přibližně šest set interakcí s ním. Doufají, že se tak o tvorovi dozví víc a získají informace potřebné pro jeho ochranu.
před 7 hhodinami

Archeologové našli v Litoměřicích hrob starý přes šest tisíc let

Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes šest tisíc let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu, ale také svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo litoměřické biskupství.
před 9 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Evropu přiklopí tepelná kupole, opět přijdou rizikové čtyřicítky

Přelom července a srpna přinese do Evropy nejen poslední třetinu léta, ale hlavně další velmi silnou vlnu veder s extrémními teplotami a celou řadou rizik. Její příčinou bude opět takzvaný omega blog, který vytlačí ze severní Afriky nad evropský kontinent teplý vzduch. Důsledkem bude už čtvrtá vlna veder této sezony, při níž se nad Středomořím i střední Evropou usadí teplotní kupole.
před 10 hhodinami

Včasné vyšetření a testování nádoru může snížit úmrtí na rakovinu plic

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
včera v 14:43

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.