Nažloutlí psi získali svou barvu už od předků vlků, ukázala studie

Psi se v současné době vyskytují v nejrůznějších velikostech i tvarech, ale liší se od sebe i podle zbarvení. Právě to tvoří jeden z nejtypičtějších znaků, podle nichž se poznají různá plemena. Nově zveřejněná studie popsala různé skupiny těchto vzorů a pokusila se ukázat, jaká je jejich souvislost s evolucí psů.

Výzkum vedly bioložky z Kalifornské univerzity v Davisu, výsledky vydaly v odborném žurnálu Nature Ecology & Evolution. Popsaly v něm, že existují genetické varianty, které jsou za barevné změny zodpovědné a vytvářejí pět charakteristických vzorů psů. Ty jsou široce rozšířené, vyskytují se u stovek plemen a stovek milionů psů na celém světě.

Původ barevných vzorů je překvapivý. Vědci zjistili, že genetická kombinace pro jeden ze vzorů srsti – dominantní žlutou neboli DY – je společná s arktickými bílými vlky. Na základě genetické analýzy je jasné, že pochází z vyhynulého druhu psovité šelmy, která se od dnešních vlků oddělila před více než dvěma miliony let.

„Některé z těchto změn se odehrály dávno předtím, než se psi stali psy,“ uvedla Bannaschová. „Genetický původ těchto změn je moc zajímavý, protože nám říká hodně o evoluci psovitých šelem,“ dodala.

Odborníci předpokládají, že světlejší odstíny srsti byly pro vymřelého předka psovitých šelem  výhodné v arktickém prostředí v období většího zalednění před asi 1,5 až dvěma miliony let. Přírodní výběr pak způsobil, že se tento vzor udržel v populaci, z níž nakonec vznikli psi a vlci.

„Zpočátku nás překvapilo, že bílí vlci a žlutí psi mají téměř identickou konfiguraci části DNA,“ řekl Chris Kaelin z HudsonAlpha Institute for Biotechnology v Huntsville v Alabamě, který se na výzkumu podílel. „Ještě více nás ale překvapilo, když se ukázalo, že tato specifická konfigurace DNA je stará více než dva miliony let a vznikla tedy ještě před zrodem moderních vlků jako druhu,“ uvedl.

Dvě mutace vedou k pěti fenotypům

Vlci a psi mohou vytvářet dva různé typy pigmentů, černý zvaný eumelanin a žlutý pigment, feomelanin. Přesně regulovaná produkce těchto dvou pigmentů ve správný čas a na správném místě na těle dává vzniknout velmi rozdílným vzorům zbarvení srsti.

Experti popsali, že žádná jednotlivá genetická mutace není příčinou pěti hlavních barevných kombinací. Psi totiž potřebují mutace ve dvou oblastech genu jménem ASIP, aby získali různé vzory srsti. Bannascová s kolegy zjistila, že mutace pro dominantní žlutou barvu je mnohem starší, než se předpokládalo. „Nepochází z moderních vlků. Existovala mnohem déle,“ popsali.

Jak už bylo zmíněno, je stará asi dva miliony let, objevila se tedy dlouho před domestikací psů před zhruba třiceti tisíci lety. Černý hřbetní vzor byl zase identifikován u vzorku psa starého 9500 let, což ukazuje, že bohatá variabilita barev se vyskytovala už u nejstarších psích společníků člověka. 

Autoři chtějí ve výzkumu pokračovat a analýzou genetického materiálu by chtěli zjistit víc o tom, jak vypadaly počátku spolupráce lidí a psů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 12 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 12 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 13 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 17 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 18 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 22 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.