Nažloutlí psi získali svou barvu už od předků vlků, ukázala studie

Psi se v současné době vyskytují v nejrůznějších velikostech i tvarech, ale liší se od sebe i podle zbarvení. Právě to tvoří jeden z nejtypičtějších znaků, podle nichž se poznají různá plemena. Nově zveřejněná studie popsala různé skupiny těchto vzorů a pokusila se ukázat, jaká je jejich souvislost s evolucí psů.

Výzkum vedly bioložky z Kalifornské univerzity v Davisu, výsledky vydaly v odborném žurnálu Nature Ecology & Evolution. Popsaly v něm, že existují genetické varianty, které jsou za barevné změny zodpovědné a vytvářejí pět charakteristických vzorů psů. Ty jsou široce rozšířené, vyskytují se u stovek plemen a stovek milionů psů na celém světě.

Původ barevných vzorů je překvapivý. Vědci zjistili, že genetická kombinace pro jeden ze vzorů srsti – dominantní žlutou neboli DY – je společná s arktickými bílými vlky. Na základě genetické analýzy je jasné, že pochází z vyhynulého druhu psovité šelmy, která se od dnešních vlků oddělila před více než dvěma miliony let.

„Některé z těchto změn se odehrály dávno předtím, než se psi stali psy,“ uvedla Bannaschová. „Genetický původ těchto změn je moc zajímavý, protože nám říká hodně o evoluci psovitých šelem,“ dodala.

Odborníci předpokládají, že světlejší odstíny srsti byly pro vymřelého předka psovitých šelem  výhodné v arktickém prostředí v období většího zalednění před asi 1,5 až dvěma miliony let. Přírodní výběr pak způsobil, že se tento vzor udržel v populaci, z níž nakonec vznikli psi a vlci.

„Zpočátku nás překvapilo, že bílí vlci a žlutí psi mají téměř identickou konfiguraci části DNA,“ řekl Chris Kaelin z HudsonAlpha Institute for Biotechnology v Huntsville v Alabamě, který se na výzkumu podílel. „Ještě více nás ale překvapilo, když se ukázalo, že tato specifická konfigurace DNA je stará více než dva miliony let a vznikla tedy ještě před zrodem moderních vlků jako druhu,“ uvedl.

Dvě mutace vedou k pěti fenotypům

Vlci a psi mohou vytvářet dva různé typy pigmentů, černý zvaný eumelanin a žlutý pigment, feomelanin. Přesně regulovaná produkce těchto dvou pigmentů ve správný čas a na správném místě na těle dává vzniknout velmi rozdílným vzorům zbarvení srsti.

Experti popsali, že žádná jednotlivá genetická mutace není příčinou pěti hlavních barevných kombinací. Psi totiž potřebují mutace ve dvou oblastech genu jménem ASIP, aby získali různé vzory srsti. Bannascová s kolegy zjistila, že mutace pro dominantní žlutou barvu je mnohem starší, než se předpokládalo. „Nepochází z moderních vlků. Existovala mnohem déle,“ popsali.

Jak už bylo zmíněno, je stará asi dva miliony let, objevila se tedy dlouho před domestikací psů před zhruba třiceti tisíci lety. Černý hřbetní vzor byl zase identifikován u vzorku psa starého 9500 let, což ukazuje, že bohatá variabilita barev se vyskytovala už u nejstarších psích společníků člověka. 

Autoři chtějí ve výzkumu pokračovat a analýzou genetického materiálu by chtěli zjistit víc o tom, jak vypadaly počátku spolupráce lidí a psů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 5 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 7 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 23 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...