Vrtulník NASA Ingenuity dál poletuje po Marsu a drží se u vozítka Perseverance

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA na Marsu dál úspěšně demonstruje možnost využití podobných strojů k průzkumu vesmírných těles „ze vzduchu“. V pondělí provedl již osmý let na rudé planetě. Na svém twitterovém účtu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL).

„Další úspěšný let Ingenuity! Marsovská helikoptéra v pondělí dokončila svůj osmý let,“ oznámila laboratoř na sociální síti. V krátkém tweetu rovněž sdělila, že vrtulník během 77,4 vteřiny uletěl vzdálenost 160 metrů. Přistál přitom na dalším novém místě 133,5 metru od robotického vozítka Perseverance, s nímž Ingenuity na Marsu přistál 18. února v rámci mise JPL nazvané Mars 2020.

Ingenuity v pondělí absolvoval již druhý bezproblémový přesun marsovskou atmosférou po sobě po potížích, které se vyskytly při šestém letu. Stroj 22. května zaznamenal v závěru letového testu technické problémy, ale nakonec bezpečně přistál. Podle expertů JPL vše způsobila určitá zranitelnost systému časování.

Helikoptéra měla původně naplánováno pět letů, nicméně pokračující zdárný průběh testování přiměl vědce k prodloužení programu a k experimentování s náročnějšími demonstracemi. Zvyšovala se rychlost i vzdálenost a od pátého letu vrtulník přistává vždy na jiném místě. Podle serveru Space.com by Ingenuity měl držet krok s Perseverance a sledovat jeho trasu s cílem vyzkoušet možnosti tandemové spolupráce vozítek a létajících aparátů při vědecké práci.

Dva stroje, dvě mise

Perseverance a Ingenuity mají vlastní programy. Helikoptéra není vybavená vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty. Mise robotického roveru zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 15 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 18 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 20 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 20 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 23 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
včera v 07:00

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
včera v 06:30

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
14. 7. 2025
Načítání...