Vědci vypustili v Indonésii upravené komáry, výrazně tím snížili výskyt horečky dengue

Nahrávám video

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pomocí upravených komárů snížit v jedné oblasti Indonésie počet případů horečky dengue o 77 procent. Využili přitom hmyz, který nakazili „zázračnými“ bakteriemi, které snižují schopnost komárů tuto nemoc šířit.

Experiment proběhl v indonéském městě Yogyakarta a byl tak úspěšný, že by měl být rozšířen i dál. Přináší totiž naději, že se podaří virus úplně vymýtit. Podle Světového programu proti komárům by právě toto mohla být cesta, jak nebezpečnou nemoc, která se v poslední době rychle šíří, porazit.

Ještě před půl stoletím znali horečku dengue jen ti nejlepší experti specializovaní na tropickou medicínu. Od té doby se ale choroba neúprosně šíří po celém světě a jednotlivé epidemie se spojují v jednu celoplanetární pandemii. V současné době přibývá až 100 milionů nových případů ročně.

Nebezpečná nemoc

Horečku dengue způsobuje stejnojmenný virus, který přenáší komáři. Říká se jí také „horečka lámající kosti“ – může totiž nakaženým působit takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim v těle lámaly kosti. Někdy se může změnit i na formu, která ohrožuje život – jednak to může být krvácivá horečka dengue nebo také šokový syndrom dengue.

Problém také je, že se nemoc vyskytuje ve čtyřech formách. Jedna nákaza dá člověku imunitu jen proti té, která ho napadla, ale nikoliv vůči těm dalším. Naopak, zpravidla pak mívá člověk mnohem těžší průběh nemoci.

Léky a vakcíny se sice intenzivně zkoumají, ale právě kvůli více podobným nemocem je to značně složité. Proto se vědci rozhodli narušit přenosovou cestu viru.

Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem

Při pokusu použili vědci komáry, které nakazili bakterií Wolbachia. Podle doktorky Katie Andersové, která na projektu pracovala, jsou „prostě zázračné“.

Wolbachie komárovi nijak neškodí. Obývají stejné části jeho těla, do nichž se potřebuje dostat i virus dengue. Bakterie tam s ním soupeří o zdroje energie a výrazně mu tak komplikují snahu o množení. A čím méně viru, tím nižší pravděpodobnost, že komár při sání krve člověka nakazí.

Wolbachie se navíc přenášejí z generace na generaci, takže by měly v populaci komárů vydržet velmi dlouho. Navíc tato metoda nijak neovlivňuje počet komárů. A to znamená, že nedojde k narušení ekologických řetězců, které by mohlo způsobit masové hubení komárů.

Při pokusu bylo použito pět milionů vajíček komárů infikovaných bakterií Wolbachia. Vajíčka byla každé dva týdny umístěna do kbelíků s vodou ve městě Yogyakarta. Vědci rozdělili město na 24 zón a komáry pak vypustili zpočátku pouze v polovině z nich. Vytvoření infikované populace komárů trvalo devět měsíců.

„Skvělé výsledky“

Výsledky zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine ukázaly, že po vypuštění hmyzu se počet případů onemocnění snížil o 77 procent a počet lidí, kteří potřebovali kvůli horčce dengue nemocniční péči, dokonce o 86 procent.

„Je to skvělé, upřímně řečeno, je to lepší, než jsme mohli doufat,“ řekla doktorka Andersová pro stanici BBC.

Technika byla v první fázi experimentu tak úspěšná, že komáři byli později vypuštěni v celém městě a projekt se nyní přesouvá do okolních oblastí s cílem vymýtit horečku dengue v celém regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 5 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...