Vědci vypustili v Indonésii upravené komáry, výrazně tím snížili výskyt horečky dengue

Nahrávám video

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pomocí upravených komárů snížit v jedné oblasti Indonésie počet případů horečky dengue o 77 procent. Využili přitom hmyz, který nakazili „zázračnými“ bakteriemi, které snižují schopnost komárů tuto nemoc šířit.

Experiment proběhl v indonéském městě Yogyakarta a byl tak úspěšný, že by měl být rozšířen i dál. Přináší totiž naději, že se podaří virus úplně vymýtit. Podle Světového programu proti komárům by právě toto mohla být cesta, jak nebezpečnou nemoc, která se v poslední době rychle šíří, porazit.

Ještě před půl stoletím znali horečku dengue jen ti nejlepší experti specializovaní na tropickou medicínu. Od té doby se ale choroba neúprosně šíří po celém světě a jednotlivé epidemie se spojují v jednu celoplanetární pandemii. V současné době přibývá až 100 milionů nových případů ročně.

Nebezpečná nemoc

Horečku dengue způsobuje stejnojmenný virus, který přenáší komáři. Říká se jí také „horečka lámající kosti“ – může totiž nakaženým působit takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim v těle lámaly kosti. Někdy se může změnit i na formu, která ohrožuje život – jednak to může být krvácivá horečka dengue nebo také šokový syndrom dengue.

Problém také je, že se nemoc vyskytuje ve čtyřech formách. Jedna nákaza dá člověku imunitu jen proti té, která ho napadla, ale nikoliv vůči těm dalším. Naopak, zpravidla pak mívá člověk mnohem těžší průběh nemoci.

Léky a vakcíny se sice intenzivně zkoumají, ale právě kvůli více podobným nemocem je to značně složité. Proto se vědci rozhodli narušit přenosovou cestu viru.

Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem

Při pokusu použili vědci komáry, které nakazili bakterií Wolbachia. Podle doktorky Katie Andersové, která na projektu pracovala, jsou „prostě zázračné“.

Wolbachie komárovi nijak neškodí. Obývají stejné části jeho těla, do nichž se potřebuje dostat i virus dengue. Bakterie tam s ním soupeří o zdroje energie a výrazně mu tak komplikují snahu o množení. A čím méně viru, tím nižší pravděpodobnost, že komár při sání krve člověka nakazí.

Wolbachie se navíc přenášejí z generace na generaci, takže by měly v populaci komárů vydržet velmi dlouho. Navíc tato metoda nijak neovlivňuje počet komárů. A to znamená, že nedojde k narušení ekologických řetězců, které by mohlo způsobit masové hubení komárů.

Při pokusu bylo použito pět milionů vajíček komárů infikovaných bakterií Wolbachia. Vajíčka byla každé dva týdny umístěna do kbelíků s vodou ve městě Yogyakarta. Vědci rozdělili město na 24 zón a komáry pak vypustili zpočátku pouze v polovině z nich. Vytvoření infikované populace komárů trvalo devět měsíců.

„Skvělé výsledky“

Výsledky zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine ukázaly, že po vypuštění hmyzu se počet případů onemocnění snížil o 77 procent a počet lidí, kteří potřebovali kvůli horčce dengue nemocniční péči, dokonce o 86 procent.

„Je to skvělé, upřímně řečeno, je to lepší, než jsme mohli doufat,“ řekla doktorka Andersová pro stanici BBC.

Technika byla v první fázi experimentu tak úspěšná, že komáři byli později vypuštěni v celém městě a projekt se nyní přesouvá do okolních oblastí s cílem vymýtit horečku dengue v celém regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 14 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 17 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 19 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 19 hhodinami
Načítání...