Vědci vypustili v Indonésii upravené komáry, výrazně tím snížili výskyt horečky dengue

Nahrávám video

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pomocí upravených komárů snížit v jedné oblasti Indonésie počet případů horečky dengue o 77 procent. Využili přitom hmyz, který nakazili „zázračnými“ bakteriemi, které snižují schopnost komárů tuto nemoc šířit.

Experiment proběhl v indonéském městě Yogyakarta a byl tak úspěšný, že by měl být rozšířen i dál. Přináší totiž naději, že se podaří virus úplně vymýtit. Podle Světového programu proti komárům by právě toto mohla být cesta, jak nebezpečnou nemoc, která se v poslední době rychle šíří, porazit.

Ještě před půl stoletím znali horečku dengue jen ti nejlepší experti specializovaní na tropickou medicínu. Od té doby se ale choroba neúprosně šíří po celém světě a jednotlivé epidemie se spojují v jednu celoplanetární pandemii. V současné době přibývá až 100 milionů nových případů ročně.

Nebezpečná nemoc

Horečku dengue způsobuje stejnojmenný virus, který přenáší komáři. Říká se jí také „horečka lámající kosti“ – může totiž nakaženým působit takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim v těle lámaly kosti. Někdy se může změnit i na formu, která ohrožuje život – jednak to může být krvácivá horečka dengue nebo také šokový syndrom dengue.

Problém také je, že se nemoc vyskytuje ve čtyřech formách. Jedna nákaza dá člověku imunitu jen proti té, která ho napadla, ale nikoliv vůči těm dalším. Naopak, zpravidla pak mívá člověk mnohem těžší průběh nemoci.

Léky a vakcíny se sice intenzivně zkoumají, ale právě kvůli více podobným nemocem je to značně složité. Proto se vědci rozhodli narušit přenosovou cestu viru.

Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem

Při pokusu použili vědci komáry, které nakazili bakterií Wolbachia. Podle doktorky Katie Andersové, která na projektu pracovala, jsou „prostě zázračné“.

Wolbachie komárovi nijak neškodí. Obývají stejné části jeho těla, do nichž se potřebuje dostat i virus dengue. Bakterie tam s ním soupeří o zdroje energie a výrazně mu tak komplikují snahu o množení. A čím méně viru, tím nižší pravděpodobnost, že komár při sání krve člověka nakazí.

Wolbachie se navíc přenášejí z generace na generaci, takže by měly v populaci komárů vydržet velmi dlouho. Navíc tato metoda nijak neovlivňuje počet komárů. A to znamená, že nedojde k narušení ekologických řetězců, které by mohlo způsobit masové hubení komárů.

Při pokusu bylo použito pět milionů vajíček komárů infikovaných bakterií Wolbachia. Vajíčka byla každé dva týdny umístěna do kbelíků s vodou ve městě Yogyakarta. Vědci rozdělili město na 24 zón a komáry pak vypustili zpočátku pouze v polovině z nich. Vytvoření infikované populace komárů trvalo devět měsíců.

„Skvělé výsledky“

Výsledky zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine ukázaly, že po vypuštění hmyzu se počet případů onemocnění snížil o 77 procent a počet lidí, kteří potřebovali kvůli horčce dengue nemocniční péči, dokonce o 86 procent.

„Je to skvělé, upřímně řečeno, je to lepší, než jsme mohli doufat,“ řekla doktorka Andersová pro stanici BBC.

Technika byla v první fázi experimentu tak úspěšná, že komáři byli později vypuštěni v celém městě a projekt se nyní přesouvá do okolních oblastí s cílem vymýtit horečku dengue v celém regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 19 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.