Pětadvacátého ledna 1921 proběhla v pražském Národním divadle premiéra hry Karla Čapka R.U.R. V ní se poprvé objevilo slovo robot – a přejal ho z ní potom celý svět. Reálné roboty ale stvořil až zapálený americký vynálezce s vášní pro sci-fi.
Před sto lety svět poprvé uslyšel slovo „robot“. Karel Čapek inspiroval ke vzniku strojů, které vládnou dnešním továrnám
Čapkova hra byla senzace, během pouhých dvou let byla přeložena do třiceti jazyků, včetně angličtiny. A protože tyto řeči neměly vlastní verzi slova robot, začal se pojem šířit světem.
A to přesto, že ho vlastně původně vůbec nevymyslel Karel Čapek, ale jeho bratr Josef – Karel původně navrhoval myslící stroje označovat jako laboři.
- Světová premiéra hry R.U.R měla být v Národním divadle v Praze. Jak však v roce 1927 uvedly Lidové noviny, původní termín byl odložen na 25. ledna 1921. Královéhradecký ochotnický soubor Klicpera, který měl hru premiérovat krátce po Národním divadle, se o odložení nedozvěděl. Tak se světová premiéra odehrála 2. ledna 1921 na prknech scény v Hradci Králové.
Čapkovi roboti z dnešního pohledu vlastně vůbec žádnými roboty nebyli. V jeho hře se jednalo o průmyslově vyrobené bytosti z živých tkání, dnes by se označovaly nejspíš jako androidi nebo replikanti, podobní jim byli třeba také Cyloni ve sci-fi Battlestar Galactica.
Čapek sice vytvořil představu robotů a inspiroval tak obrovské množství umělců, zejména vlivného spisovatele Isaaca Asimova, ale do skutečného vzniku robotů to od roku 1921 mělo trvat ještě hodně dlouhou dobu, přesně 40 let.
Různých mechanických robotických hraček samozřejmě vznikalo obrovské množství, ale mechanický stroj, který by člověka masově nahradil při práci, se začal sériově vyrábět a používat teprve roku 1961. A vypadal úplně jinak, než si Karel Čapek představoval.
Příběh prvního robota
V roce 1956 se americký fyzik a podnikatel v jedné osobě Joseph Engelberger setkal na večírku s vynálezcem Georgem Devolem. Dali se do řeči a tématem jejich rozhovoru byl Devolův nejnovější vynález – zařízení jménem Programmed Article Transfer, které mělo fungovat s do té doby nevídanou autonomií. „Mně to připadá jako robot,“ vykřikl Engelberger, který byl roboty už řadu let fascinován díky své lásce ke sci-fi povídkám spisovatele Isaaca Asimova. O Čapkově hře v té době vůbec neslyšel.
V roce 1957 přesvědčil Engelberger, který byl v té době ředitelem společnosti Consolidated Controls Corp. se sídlem v Bethelu v Connecticutu, generálního ředitele mateřské společnosti Condec, aby vývoj Devolova vynálezu financovala. Po téměř dvou letech vývoje Engelberger a Devol přišli s prototypem – robotem jménem Unimate #001.
Engelberg se řídil odkazem Asimova, který svým humanoidním robotům určil přísná pravidla chování známá jako Tři zákony robotiky. Tím prvním a hlavním je, že robot nesmí ublížit člověku. Aby se porušení těchto pravidel Engelberg vyhnul, vytvořil svého robota tak, aby byl zaměstnán při úkolech škodlivých pro lidi. Jeho strategie zafungovala a v roce 1959 byl první na montážní lince pro tlakové lití v továrně General Motors v Trentonu v New Jersey.
Prototyp Unimate č. 001 se od Čapkových androidů značně lišil – vážil asi 1400 kilogramů a jediné, co by na něm snad mohlo někomu připomínat člověka, byla jeho robotická paže. Přesto, anebo možná právě proto, se osvědčil a roku 1961 se série Unimate 1900 stala prvním sériově vyráběným robotickým ramenem pro tovární automatizaci.
Během velmi krátké doby bylo v oboru tlakového lití používáno už přibližně 450 robotických ramen Unimate. Díky tomuto úspěchu si založil Engelberger společnost Unimation, Inc., Condec Corp. v Danbury v Connecticutu, aby rozvíjel podnikání v nově založeném robotickém průmyslu, který sám vytvořil.
Ještě téhož roku představil veřejnosti robota Engelberger Unimate 1900 a roku 1966 televizní diváci po celém světě poprvé viděli robota, když Engelbergera i robota Ultimate přivítal Johnny Carson v pořadu Tonight Show Unimate. V tomto živém vysílání z NBC Studios v New Yorku nechal Engelberger robota předvést několik triků, kterými ohromil diváky, včetně přesného úderu golfového míčku do kelímku, nalévání piva nebo dirigování kapely.
Do roku 1966 se Engelberger snažil rozšířit zákaznickou základnu mimo Spojené státy. Licencoval pro výrobu robotů finskou Noki, po schůzce se štyřmi sty japonskými manažery v Tokiu podepsal Engelberger v roce 1969 licenční smlouvu se společností Kawasaki Heavy Industries na výrobu a prodej robotů Unimate pro asijský trh.
Právě díky jeho robotům se společnosti General Motors (GM) podařilo v té době tak masivně porazit konkurenci a stát se v šedesátých letech nejautomatizovanější automobilkou světa. Vzorovým závodem a výkladní skříní robotizace se stala roku 1969 přestavěná továrna v Lordstownu v Ohiu. Poté, co zde byli instalováni roboti Unimate, dokázala vyrobit 110 automobilů za hodinu. To byl dvojnásobek rychlosti, se kterou tehdejší továrny pracovaly.
S pomocí robota Unimate způsobila GM revoluci v automobilovém průmyslu. Evropané ji rychle následovali a firmy jako BMW, Volvo, Mercedes Benz, British Leyland a Fiat instalovaly robotická zařízení, která vykonávala činnosti pro lidi nepříjemné a nebezpečné.