Před sto lety svět poprvé uslyšel slovo „robot“. Karel Čapek inspiroval ke vzniku strojů, které vládnou dnešním továrnám

Pětadvacátého ledna 1921 proběhla v pražském Národním divadle premiéra hry Karla Čapka R.U.R. V ní se poprvé objevilo slovo robot – a přejal ho z ní potom celý svět. Reálné roboty ale stvořil až zapálený americký vynálezce s vášní pro sci-fi.

Čapkova hra byla senzace, během pouhých dvou let byla přeložena do třiceti jazyků, včetně angličtiny. A protože tyto řeči neměly vlastní verzi slova robot, začal se pojem šířit světem.

A to přesto, že ho vlastně původně vůbec nevymyslel Karel Čapek, ale jeho bratr Josef – Karel původně navrhoval myslící stroje označovat jako laboři.

  • Světová premiéra hry R.U.R měla být v Národním divadle v Praze. Jak však v roce 1927 uvedly Lidové noviny, původní termín byl odložen na 25. ledna 1921. Královéhradecký ochotnický soubor Klicpera, který měl hru premiérovat krátce po Národním divadle, se o odložení nedozvěděl. Tak se světová premiéra odehrála 2. ledna 1921 na prknech scény v Hradci Králové.

Čapkovi roboti z dnešního pohledu vlastně vůbec žádnými roboty nebyli. V jeho hře se jednalo o průmyslově vyrobené bytosti z živých tkání, dnes by se označovaly nejspíš jako androidi nebo replikanti, podobní jim byli třeba také Cyloni ve sci-fi Battlestar Galactica.

Čapek sice vytvořil představu robotů a inspiroval tak obrovské množství umělců, zejména vlivného spisovatele Isaaca Asimova, ale do skutečného vzniku robotů to od roku 1921 mělo trvat ještě hodně dlouhou dobu, přesně 40 let.

Různých mechanických robotických hraček samozřejmě vznikalo obrovské množství, ale mechanický stroj, který by člověka masově nahradil při práci, se začal sériově vyrábět a používat teprve roku 1961. A vypadal úplně jinak, než si Karel Čapek představoval.

Příběh prvního robota

V roce 1956 se americký fyzik a podnikatel v jedné osobě Joseph Engelberger setkal na večírku s vynálezcem Georgem Devolem. Dali se do řeči a tématem jejich rozhovoru byl Devolův nejnovější vynález – zařízení jménem Programmed Article Transfer, které mělo fungovat s do té doby nevídanou autonomií. „Mně to připadá jako robot,“ vykřikl Engelberger, který byl roboty už řadu let fascinován díky své lásce ke sci-fi povídkám spisovatele Isaaca Asimova. O Čapkově hře v té době vůbec neslyšel.

V roce 1957 přesvědčil Engelberger, který byl v té době ředitelem společnosti Consolidated Controls Corp. se sídlem v Bethelu v Connecticutu, generálního ředitele mateřské společnosti Condec, aby vývoj Devolova vynálezu financovala. Po téměř dvou letech vývoje Engelberger a Devol přišli s prototypem – robotem jménem Unimate #001.

Engelberg se řídil odkazem Asimova, který svým humanoidním robotům určil přísná pravidla chování známá jako Tři zákony robotiky. Tím prvním a hlavním je, že robot nesmí ublížit člověku. Aby se porušení těchto pravidel Engelberg vyhnul, vytvořil svého robota tak, aby byl zaměstnán při úkolech škodlivých pro lidi. Jeho strategie zafungovala a v roce 1959 byl první na montážní lince pro tlakové lití v továrně General Motors v Trentonu v New Jersey.

Prototyp Unimate č. 001 se od Čapkových androidů značně lišil – vážil asi 1400 kilogramů a jediné, co by na něm snad mohlo někomu připomínat člověka, byla jeho robotická paže. Přesto, anebo možná právě proto, se osvědčil a roku 1961 se série Unimate 1900 stala prvním sériově vyráběným robotickým ramenem pro tovární automatizaci.

Během velmi krátké doby bylo v oboru tlakového lití používáno už přibližně 450 robotických ramen Unimate. Díky tomuto úspěchu si založil Engelberger společnost Unimation, Inc., Condec Corp. v Danbury v Connecticutu, aby rozvíjel podnikání v nově založeném robotickém průmyslu, který sám vytvořil.

Ještě téhož roku představil veřejnosti robota Engelberger Unimate 1900 a roku 1966 televizní diváci po celém světě poprvé viděli robota, když Engelbergera i robota Ultimate přivítal Johnny Carson v pořadu Tonight Show Unimate. V tomto živém vysílání z NBC Studios v New Yorku nechal Engelberger robota předvést několik triků, kterými ohromil diváky, včetně přesného úderu golfového míčku do kelímku, nalévání piva nebo dirigování kapely.

Do roku 1966 se Engelberger snažil rozšířit zákaznickou základnu mimo Spojené státy. Licencoval pro výrobu robotů finskou Noki, po schůzce se štyřmi sty japonskými manažery v Tokiu podepsal Engelberger v roce 1969 licenční smlouvu se společností Kawasaki Heavy Industries na výrobu a prodej robotů Unimate pro asijský trh.

Právě díky jeho robotům se společnosti General Motors (GM) podařilo v té době tak masivně porazit konkurenci a stát se v šedesátých letech nejautomatizovanější automobilkou světa. Vzorovým závodem a výkladní skříní robotizace se stala roku 1969 přestavěná továrna v Lordstownu v Ohiu. Poté, co zde byli instalováni roboti Unimate, dokázala vyrobit 110 automobilů za hodinu. To byl dvojnásobek rychlosti, se kterou tehdejší továrny pracovaly.

S pomocí robota Unimate způsobila GM revoluci v automobilovém průmyslu. Evropané ji rychle následovali a firmy jako BMW, Volvo, Mercedes Benz, British Leyland a Fiat instalovaly robotická zařízení, která vykonávala činnosti pro lidi nepříjemné a nebezpečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 5,5 milionu korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025

Česko vypustilo do vesmíru svou největší družici, sloužit bude obraně

Česko v úterý vypustilo do vesmíru prozatím svou největší družici SATurnin-1. Sloužit má k obraně a bezpečnosti. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích a jejím úkolem bude pořizovat snímky planety. Družici představili zástupci Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu (VZLU) Aerospace, který ji vytvořil na zakázku od ministerstva obrany. Na oběžnou dráhu ji vynesla z USA raketa Falcon-9 společnosti SpaceX.
17. 1. 2025

Dvůr Břevnovského kláštera ukrýval přes tisíc koster vojáků

Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.
17. 1. 2025

Výzkum: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.
16. 1. 2025

Žádné mutace. Vědci zkoumali psy žijící v Černobylu

Američtí vědci srovnali dvě populace psů žijících na Ukrajině. Jedna se pohybuje nedaleko Černobylu, druhá přímo v areálu nechvalně známé atomové elektrárny, kde došlo roku 1986 k jaderné katastrofě. Ukázalo se, že u obou skupin je míra genetických změn malá.
15. 1. 2025

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
15. 1. 2025
Načítání...