Protahovací cvičení snižuje krevní tlak lépe než rychlá chůze, naznačila studie

Pravidelné protahování snižuje krevní tlak účinněji než rychlá chůze. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Journal of Physical Activity and Health. Z toho ale podle vědců v žádném případě nevyplývá, že by se lidé měli procházek vzdát. Vhodné je kombinovat obě tyto aktivity, doporučují.

Vysoký krevní tlak (hypertenzi) odborníci spojují s celou řadou vážných zdravotních potíží. Mezi ně patří například mrtvice, infarkt nebo demence. Je proto velmi důležité tento zdravotní problém nepodceňovat. Lékaři pacientům se zvýšeným tlakem mimo jiné doporučují i pravidelné svižné procházky. 

Nová studie vědců z kanadské University of Saskatchewan naznačila, že ještě účinnější by v tomto ohledu mohlo být obyčejné protahování. „Mnoho lidí si myslí, že strečink je jen o protažení svalů,“ poznamenal jeden z autorů výzkumu Phil Chillibeck. „Když ale protáhnete svaly, protáhnete také všechny cévy včetně tepen,“ dodal. 

I když vědci o těchto pozitivních účincích protahování věděli už dříve, nyní je poprvé v rámci jednoho výzkumu porovnali s přínosy rychlé chůze.

Osm týdnů a dvě skupiny dobrovolníků

Během osmitýdenního experimentu měl výzkumný tým k dispozici čtyřicet starších lidí. Jejich průměrný věk byl 61 let a všichni na začátku studie trpěli mírnou hypertenzí. Ty následně rozdělili do dvou skupin. Zatímco první skupina si pětkrát týdně třicet minut protahovala celé tělo, druhá polovina účastníků se odpovídající dobu věnovala svižné chůzi.

Důkladné měření následně ukázalo, že protahování vedlo k výraznějšímu snížení krevního tlaku než chůze. Lidé, kteří se procházeli, nicméně za dobu studie ztratili větší množství tuku v oblasti břicha. 

Vhodná je kombinace obou aktivit, tvrdí autoři

Autoři studie ale netvrdí, že lidé, kteří se snaží proti svému zvýšenému tlaku bojovat pravidelnými procházkami, by měli přestat. Měli by pouze zvážit, zda chůzi nedoplnit ještě nějakým protahovacím cvičením. 

„Nechci, aby si pacienti odnesli z našeho výzkumu dojem, že by od aerobních aktivit měli upustit. Chůze, jízda na kole nebo bežkování mají pozitivní vliv na míru tělesného tuku, hladinu cholesterolu či cukru v krvi,“ uvedl Chillibeck.

Chillibeck se navíc domnívá, že protahovací cvičení může mít blahodárné účinky i v případě, že se mu člověk věnuje kratší dobu než zmiňovaných třicet minut. Prospěšná v tomto ohledu může být navíc i třeba jóga. 

„Na protahování je skvělé, že ho lze snadno začlenit do každodenní rutiny. Člověk není vydaný na milost počasí a nezatěžuje tolik klouby, což je pozitivní například pro lidi s osteoartrózou,“ řekl dále Chillibeck. Tento typ cvičení navíc nevyžaduje mnoho času. „Když večer relaxujete, můžete se při sledování televize přemístit z gauče na zem a jednoduše se protáhnout,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...