Protahovací cvičení snižuje krevní tlak lépe než rychlá chůze, naznačila studie

Pravidelné protahování snižuje krevní tlak účinněji než rychlá chůze. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Journal of Physical Activity and Health. Z toho ale podle vědců v žádném případě nevyplývá, že by se lidé měli procházek vzdát. Vhodné je kombinovat obě tyto aktivity, doporučují.

Vysoký krevní tlak (hypertenzi) odborníci spojují s celou řadou vážných zdravotních potíží. Mezi ně patří například mrtvice, infarkt nebo demence. Je proto velmi důležité tento zdravotní problém nepodceňovat. Lékaři pacientům se zvýšeným tlakem mimo jiné doporučují i pravidelné svižné procházky. 

Nová studie vědců z kanadské University of Saskatchewan naznačila, že ještě účinnější by v tomto ohledu mohlo být obyčejné protahování. „Mnoho lidí si myslí, že strečink je jen o protažení svalů,“ poznamenal jeden z autorů výzkumu Phil Chillibeck. „Když ale protáhnete svaly, protáhnete také všechny cévy včetně tepen,“ dodal. 

I když vědci o těchto pozitivních účincích protahování věděli už dříve, nyní je poprvé v rámci jednoho výzkumu porovnali s přínosy rychlé chůze.

Osm týdnů a dvě skupiny dobrovolníků

Během osmitýdenního experimentu měl výzkumný tým k dispozici čtyřicet starších lidí. Jejich průměrný věk byl 61 let a všichni na začátku studie trpěli mírnou hypertenzí. Ty následně rozdělili do dvou skupin. Zatímco první skupina si pětkrát týdně třicet minut protahovala celé tělo, druhá polovina účastníků se odpovídající dobu věnovala svižné chůzi.

Důkladné měření následně ukázalo, že protahování vedlo k výraznějšímu snížení krevního tlaku než chůze. Lidé, kteří se procházeli, nicméně za dobu studie ztratili větší množství tuku v oblasti břicha. 

Vhodná je kombinace obou aktivit, tvrdí autoři

Autoři studie ale netvrdí, že lidé, kteří se snaží proti svému zvýšenému tlaku bojovat pravidelnými procházkami, by měli přestat. Měli by pouze zvážit, zda chůzi nedoplnit ještě nějakým protahovacím cvičením. 

„Nechci, aby si pacienti odnesli z našeho výzkumu dojem, že by od aerobních aktivit měli upustit. Chůze, jízda na kole nebo bežkování mají pozitivní vliv na míru tělesného tuku, hladinu cholesterolu či cukru v krvi,“ uvedl Chillibeck.

Chillibeck se navíc domnívá, že protahovací cvičení může mít blahodárné účinky i v případě, že se mu člověk věnuje kratší dobu než zmiňovaných třicet minut. Prospěšná v tomto ohledu může být navíc i třeba jóga. 

„Na protahování je skvělé, že ho lze snadno začlenit do každodenní rutiny. Člověk není vydaný na milost počasí a nezatěžuje tolik klouby, což je pozitivní například pro lidi s osteoartrózou,“ řekl dále Chillibeck. Tento typ cvičení navíc nevyžaduje mnoho času. „Když večer relaxujete, můžete se při sledování televize přemístit z gauče na zem a jednoduše se protáhnout,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...