Utržený antarktický ledovec ohrožuje kolonii tučňáků v Atlantiku. Srážka může nastat brzy

Oceánologové v posledních týdnech bedlivě sledují postup obří ledové kry nazvané A-68, která se pomalu posouvá k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. Toto britské zámořské území je domovem milionů tučňáků, tuleňů a další subpolární fauny a flory. Pokud by ledový kolos narazil na pevninu či kontinentální šelf, mohl by je vážně ohrozit, píše agentura Reuters.

Obrovská masa ledu, která se odtrhla od antarktického ledovce Larsen-C v červenci 2017, se po dva roky sunula otevřeným mořem. Pak ji ale strhl největší mořský proud na Zemi, takzvaný Západní příhon. Ten ve směru hodinových ručiček obtéká Antarktidu. Ledovec nyní míří přímo na Jižní Georgii a v následujících dnech by mohl odlehlý ostrov zasáhnout.

S rozlohou 4200 kilometrů čtverečních je kra větší než Singapur nebo Lucembursko. O zhruba 700 kilometrů čtverečních také co do rozlohy převyšuje Jižní Georgii.

Ledovec A-68a v únoru 2020
Zdroj: ESA

„Ve vědecké historii tu nikdy nebylo něco tak velkého, co by mířilo na Jižní Georgii,“ uvedl oceánolog Geraint Tarling z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS). „Za běžného stavu bychom očekávali, že se takové ledovce na otevřeném moři rozlámou,“ dodal.

Ledovec A-68a na volném moři
Zdroj: ESA

Panují obavy, že se spodní část ledovce zadrhne o dno oceánu v mělčinách u ostrova a rozdrtí tamní podmořský život. Pokud uvázne na úbočí ostrova, může trvat až deset let, než led roztaje nebo se odlomí, varuje Tarling. Asi dvěma milionům tučňáků, kteří na ostrově žijí, by pak zatarasil přístup k moři, kde shánějí potravu pro svá mláďata. Rozpouštějící se sladká voda by zase způsobila, že moře bude nehostinné pro fytoplankton a další živočichy.

Trasa ledovce A-68a
Zdroj: ESA

Postup takto obrovského ledovce mezi vědci podnítil debatu, zda je jeho odlomení následkem klimatické změny a jestli lze do budoucna očekávat víc podobných obrů.

V nedávné minulosti se v moři okolo Antarktidy objevily i větší ledovce, přičemž ten největší pod názvem B-15 se rozkládal přes 11 tisíc kilometrů čtverečních. Od Rossova šelfového ledovce se odlomil v březnu 2000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 7 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 11 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 13 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 16 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
včera v 15:13

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
včera v 11:42

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
včera v 10:09

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...