Špatné ovzduší zabilo loni téměř půl milionu novorozenců, uvádí studie

Znečištění ovzduší v roce 2019 zavinilo smrt 476 tisíc novorozenců, zejména v Indii a subsaharské Africe. Podle nově zveřejněné studie State of Global Air 2020 jsou příčinou tří čtvrtin těchto úmrtí jedovaté plyny, které se uvolňují z nevhodných paliv používaných při vaření.

Studie o stavu globálního ovzduší vychází z dat dvou amerických výzkumných organizací, Institutu dopadů na zdraví (Health Effects Institute, HEI) a Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME). Letos se poprvé vedle celkových dat studie zaměřila na vliv na novorozence, informovala agentura AFP.

„Přestože dochází k pomalému a stálému snižování závislosti domácností na nekvalitních palivech, jimi způsobené znečištění ovzduší je i nadále klíčovým faktorem úmrtí těchto malých dětí,“ uvedl Daniel Greenbaum, ředitel HEI.

Pokud nastávající matky žijí v prostředí se znečištěným ovzduším, mají podle vědců jejich potomci nižší porodní váhu nebo se narodí předčasně, a jsou tak náchylnější k dalším zdravotním obtížím, které mohou zavinit jejich smrt. Jedná se například o dětské infekce či zápal plic. 

„V této fázi úplně nechápeme konkrétní mechanismy. Děje se ale něco, co způsobuje zpomalení růstu dětí a následně i menší porodní váhu,“ uvedla podle webu The Guardian hlavní vědecká pracovnice HEI Katherine Walkerová.

Jako viktoriánský Londýn

Nejvíce úmrtí novorozenců zaznamenali vědci v rozvojových zemích. Podle Beate Ritzové, epidemioložky z Kalifornské univerzity, která se studie neúčastnila, je současné znečištění vzduchu v domácnostech v Indii, jihovýchodní Asii a Africe srovnatelnatelné se znečištěním viktoriánského Londýna. 

„Toto není znečištění ovzduší, které vidíme v moderních městech (v bohatém světě), ale to, které jsme měli před 150 lety v Londýně a na dalších místech, kde se v interiérech pálilo uhlí,“ poznamenala Ritzová s tím, že téma by se mělo dostat do popředí zájmu politiků.

Znečištěné ovzduší způsobilo loni 6,7 milionu úmrtí, a je tak podle studie jejich čtvrtou nejčastější příčinou.

Koronavirus má mnohé negativní zdravotní a ekonomické dopady, ale zároveň je díky němu v posledním roce v mnoha průmyslových oblastech čistější ovzduší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 1 mminutou

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 46 mminutami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
před 20 hhodinami

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
před 22 hhodinami

Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
včera v 10:16

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
včera v 08:34

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
13. 5. 2026
Načítání...