Špatné ovzduší zabilo loni téměř půl milionu novorozenců, uvádí studie

Znečištění ovzduší v roce 2019 zavinilo smrt 476 tisíc novorozenců, zejména v Indii a subsaharské Africe. Podle nově zveřejněné studie State of Global Air 2020 jsou příčinou tří čtvrtin těchto úmrtí jedovaté plyny, které se uvolňují z nevhodných paliv používaných při vaření.

Studie o stavu globálního ovzduší vychází z dat dvou amerických výzkumných organizací, Institutu dopadů na zdraví (Health Effects Institute, HEI) a Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME). Letos se poprvé vedle celkových dat studie zaměřila na vliv na novorozence, informovala agentura AFP.

„Přestože dochází k pomalému a stálému snižování závislosti domácností na nekvalitních palivech, jimi způsobené znečištění ovzduší je i nadále klíčovým faktorem úmrtí těchto malých dětí,“ uvedl Daniel Greenbaum, ředitel HEI.

Pokud nastávající matky žijí v prostředí se znečištěným ovzduším, mají podle vědců jejich potomci nižší porodní váhu nebo se narodí předčasně, a jsou tak náchylnější k dalším zdravotním obtížím, které mohou zavinit jejich smrt. Jedná se například o dětské infekce či zápal plic. 

„V této fázi úplně nechápeme konkrétní mechanismy. Děje se ale něco, co způsobuje zpomalení růstu dětí a následně i menší porodní váhu,“ uvedla podle webu The Guardian hlavní vědecká pracovnice HEI Katherine Walkerová.

Jako viktoriánský Londýn

Nejvíce úmrtí novorozenců zaznamenali vědci v rozvojových zemích. Podle Beate Ritzové, epidemioložky z Kalifornské univerzity, která se studie neúčastnila, je současné znečištění vzduchu v domácnostech v Indii, jihovýchodní Asii a Africe srovnatelnatelné se znečištěním viktoriánského Londýna. 

„Toto není znečištění ovzduší, které vidíme v moderních městech (v bohatém světě), ale to, které jsme měli před 150 lety v Londýně a na dalších místech, kde se v interiérech pálilo uhlí,“ poznamenala Ritzová s tím, že téma by se mělo dostat do popředí zájmu politiků.

Znečištěné ovzduší způsobilo loni 6,7 milionu úmrtí, a je tak podle studie jejich čtvrtou nejčastější příčinou.

Koronavirus má mnohé negativní zdravotní a ekonomické dopady, ale zároveň je díky němu v posledním roce v mnoha průmyslových oblastech čistější ovzduší.