V Milovicích začaly hnízdit vlhy pestré. Čeští papoušci využívají změn klimatu

V rezervaci divokých koní, zubrů a praturů u Milovic na Nymbursku začíná sídlit další chráněný druh, vlha pestrá. Ptáka opakovaně v prostoru pozorovali ornitologové, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Vlhy pestré podle ornitologů donedávna hnízdily především na jižní Moravě a jejich výskyt v ostatních krajích byl velmi ojedinělý. „V posledních letech se však v České republice šíří do dalších regionů. Mimo jiné i v důsledku klimatických změn,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

V milovické rezervaci ornitologové vlhy zpozorovali poprvé v roce 2017, letos ale výrazně častěji. „Například v půlce srpna bylo na pastvině divokých koní a praturů vyfotografováno hejno nejméně 16 vlh,“ doplnil Jirků.

Pestrobarevný návštěvník

V České republice bylo hnízdění tohoto jasně rozeznatelného ptáka poprvé prokázáno teprve roku 1954, a to u Lednice na jižní Moravě. Od poloviny 80. let hnízdí vlhy na jižní a jihovýchodní Moravě pravidelně, jinde se až donedávna objevovaly jen zcela výjimečně. Od začátku jednadvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu hnízdících ptáků. Zatímco ještě v letech 1985 až 1989 u nás sídlilo maximálně 10 párů, v letech 2001 až 2003 už to bylo 33 až 90 párů a v roce 2005 dokonce již kolem 180 párů.

Jejich potravou je jen hmyz, který dokáží obratně lovit za letu, podobně jako vlaštovky nebo jiřičky, jimž ale není příbuzná. Nejbližším příbuzným vlh je u nás ledňáček a mandelík. Při lovu ji ale člověk spatří spíše výjimečně, pro hmyz se vydává často docela vysoko na oblohu. Dokáže bez problémů lovit i vosy a sršně – aby se zbavila jejich žihadel a pevných kutikul, tluče jejich tělíčky o tvrdý předmět, dokud se jich nezbaví.

Milovická oáza

Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků podle ochranářů přírody přispívá k bohaté nabídce potravy pro vlhy pestré živící se hmyzem. „Dvě stě hektarů rozkvetlých luk, které pastva velkých kopytníků obnovila, zvyšují jak druhovou pestrost, tak celkové množství hmyzu, který jinak z přírody mizí. Podobně to platí pro druhy ptáků, které se na hmyzí potravu zaměřují,“ dodal ředitel České krajiny Dalibor Dostál.

Divocí koně přišli do bývalého vojenského prostoru Milovice v roce 2015. Od té doby se jim, ale i zubrům a zpětně šlechtěným praturům postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat v těchto místech před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin.  

Rezervace divokých koní měla být původně dokončena na přelomu let 2015 a 2016, byrokratické překážky a majetkové spory ale oddálily završení celého projektu. Na dokončení projektu se tedy stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...