Experiment, který tři roky probíhal na Mezinárodní vesmírné stanici, přinesl důkazy, že některé druhy bakterií umí dlouhodobě přežívat i v kosmu – nevadí jim ani radiace, ani chlad, ani nedostatek vzduchu. Vědci výsledek považují za důkaz takzvané panspermické teorie.
Bakterie jsou schopné přežít cestu ze Země na Mars volným vesmírem, ukázal japonský výzkum
Na začátku dvacátého století přišel švédský vědec Svante Arrhenius s teorií, která dostala název panspermická. Vycházel sice ze starších hypotéz, ale jako první detailně popsal představu, jak se prázdným a pustým vesmírem šíří mikrobiální život – z planety na planetu a možná dokonce i mezi slunečními soustavami.
Tato teorie byla dlouhou dobu značně kontroverzní, protože představa, že bakterie vydrží cestovat celé desítky a snad i stovky let prostorem o teplotě blízké absolutní nule a s vysokou radiací, vypadala absurdně – a také se nedala žádným způsobem prokázat. Nyní s prvním důkazem, že život je schopný překonávat v kosmu obrovské vzdálenosti, přišli japonští vědci.
„Původ života na Zemi je jednou z největších záhad vůbec. Vědci mají naprosto odlišné pohledy a názor: někteří si myslí, že život je nesmírně vzácný a vyskytuje se ve vesmíru jen zcela výjimečně. Jiní ale zase věří, že je častý a objevuje se občas na každé možné planetě,“ uvedl hlavní autor nové práce profesor Akihiko Jamagiši z Tokijské univerzity. „Pokud ale platí panspermická teorie, pak by měl život existovat výrazně častěji, než jsme předpokládali doposud,“ dodává vědec.
Nesmrtelné bakterie
Od roku 2018 se svým týmem zkoumá výskyt mikrobů v atmosféře – vzorky odebrané z letadel a meteorologických balonů prokázaly, že 12 kilometrů nad povrchem Země se vznáší bakterie Deinococcus. O těchto extrémy milujících organismech se ví, že jsou schopné tvořit obrovské kolonie větší než jeden milimetr a navíc prokazují velkou odolnost vůči ultrafialovému záření. A právě proto si je Jamagišiho tým vybral k prokázání panspermické teorie.
V článku v odborném časopise Frontiers in Microbiology popsal výsledky pokusu, které prokázaly, že tyto bakterie jsou opravdu schopné díky koloniím přežít i mnohaletou cestu kosmickým prostorem. Jak na to vědci přišli?
Bakterie Deinococcus radiodurans pod mikroskopem
Umístili vysušené bakterie Deinococcus na panely na vnější straně Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Tam byly v různě silných vrstvách vystavené kosmickým podmínkám po dobu jednoho, dvou a tří let. A pak japonští experti otestovali, zda jsou schopné života: ty, které byly ve vrstvách silnějších než půl milimetru, se podařilo oživit.
Bakterie umístěné na povrchu takového útvaru sice zahynuly, ale svými mrtvými „těly“ vytvořily štít, který chránil mikroorganismy pod nimi.
Z množství, které přežilo, vědci odhadují, že pokud by vrstvička byla silnější než půl milimetru, tak by na vnějším povrchu stanice bakterie přežily asi 15 až 45 let; milimetrová kolonie by mohla přežít i ve vzdálenějším, a tedy méně pohostinném vesmíru po dobu osmi let.
Výzkum bakterií na ISS
„Tyto výsledky nám naznačují, že radiaci odolný Deinococcus by mohl přežít cestu ze Země na Mars – a opačně,“ uvedl profesor Jamagiši. Jeho práce je zatím nejdetailnější analýzou schopnosti bakterií přežívat v kosmu – a první, která tuto hypotézu testovala přímo ve vesmíru.
