Nanokrystaly z Moravy by mohly pomoci proti změně klimatu. Mění oxid uhličitý na metan

Neobvyklé vlastnosti miniaturních krystalů oxidu titaničitého objevila vědkyně Eliška Materna Mikmeková z Akademie věd. „Blikající“ nanokrystaly by podle vědců mohly v budoucnu přispět například k levné výrobě metanu a dalších paliv. Vědkyně ve spolupráci s týmem z americké Rutgers University pokračuje v jejich zkoumání.

Oxid titaničitý (TiO2) bývá v praxi využíván velmi často. Je součástí opalovacích krémů, barev, kosmetiky či laků. Podle Akademie věd je ho ročně vyrobeno přes deset milionů tun.

Tým Teddyho Asefy z Rutgers University vyvinul extrémně malé krystalky TiO2, které po ozáření elektronovým či světelným svazkem dovedou po dlouhou dobu zachytit náboj –⁠ tedy blikat jako světlušky. Právě toto chování poprvé objevila Materna Mikmeková.

Vědkyně z brněnského Ústavu přístrojové techniky řekla, že s Asefou spolupracuje sedm let. Ten podle jejích slov loni strávil zhruba měsíc v Česku a pracoval ve skupině Mikroskopie a spektroskopie povrchů, kterou vědkyně vede.

Nanokrystaly pod mikroskopem vědy

„Během jeho stáže jsme poprvé sledovali v mikroskopu společně TiO2 nanokrystaly, které se dlouze nabíjely a vybíjely, což jsme doposud u žádného materiálu neviděli. Tento materiál jsme dále zkoumali zhruba další rok a sepsali publikaci, která byla publikována v prestižních Angewandte Chemie a CEn news před pár týdny,“ řekla Materna Mikmeková. Vědci míní, že krystaly by mohly sloužit jako účinný fotokatalyzátor –⁠ materiál urychlující fotolýzu, tedy přirozený rozklad některých látek působením světla.

„V publikaci se prezentuje vysoká efektivita nanokrystalů TiO2 při přípravě metanu z CO2,“ podotkla vědkyně s tím, že výroba paliva ze skleníkového plynu by mohla mít v budoucnu pozitivní vliv na šetření životního prostředí. „Velice slibně vypadá i aplikace v solárních článcích, kde by mohly tyto krystaly značně zvýšit jejich efektivitu,“ doplnila.

Podle vědkyně se tým snaží sledovat vliv teploty a energie elektronů a iontů na záchyt náboje v nanokrystalech a neobvyklé chování popsat. Výzkum však ztěžuje koronakrize a uzavření Rutgers University a tamních laboratoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 18 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...