Krystal

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény – schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv.

K tomu, abychom mohli na obloze pozorovat optické úkazy, stačí málo: přítomnost drobných ledových krystalů a sluneční nebo měsíční světlo. Na krystalcích ledu dochází v atmosféře k odrazům a lomům světelných paprsků a výsledkem jsou kola, oblouky nebo skvrny, které souhrnně označujeme jako halové jevy.

Neobvyklé vlastnosti miniaturních krystalů oxidu titaničitého objevila vědkyně Eliška Materna Mikmeková z Akademie věd. „Blikající“ nanokrystaly by podle vědců mohly v budoucnu přispět například k levné výrobě metanu a dalších paliv. Vědkyně ve spolupráci s týmem z americké Rutgers University pokračuje v jejich zkoumání.

Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

Více než sto dealerů drog zadrželi v centru Prahy policisté ze specializovaného týmu Krystal během posledních osmi měsíců. Vesměs to byli cizinci, kteří v Česku pobývali nelegálně, proto je úřady ze země vyhostily. Největší problém s drogami v centru Prahy je podle policistů na Václavském náměstí.

Ve španělské Andalusii se pro veřejnost otevře unikátní podzemní dutina vyplněná obrovskými čirými krystaly. Nachází se ve starých dolech na okraji městečka Pulpí. Zahájení provozu se plánuje na říjen, už v červenci ale chce přípravný výbor uspořádat několik předběžných prohlídek.

Mikrobiologové popsali vlastnosti viru, který umí díky své specifické struktuře a využívání tlaku infikovat bakterie, jež žijí v horkých pramenech při teplotě až 160 stupňů Celsia. Vědci jeho postupy nyní napodobují s cílem dopravit účinné látky přímo do nemocné buňky – například té napadené rakovinou.