Psi umí vyčenichat nakažené koronavirem, prokázal německý výzkum

Cíleně vycvičení psi spolehlivě zvládnou vyčenichat lidi nakažené koronavirem, vyplývá z výsledků studie veterinární univerzity v německém Hannoveru. Metoda by podle autorů mohla být použita při kontrole míst či akcí s velkou koncentrací lidí.

„Psi musejí cvičit pouze jeden týden, aby dokázali rozlišit mezi vzorky pacientů nakažených virem Sars-CoV-2 a neinfikovaných lidí,“ uvedli výzkumníci z Vysoké školy veterinární (TiHo) v Hannoveru. Zvířata by mohla najít uplatnění na letištích, hraničních přechodech, při sportovních zápasech či jiných masových akcích coby doplněk k laboratornímu testování.

Jak vypadala studie

Tým autorů testoval osm speciálně vycvičených psů německé armády. Po týdenním tréninku byla zvířata schopna správně rozpoznat 94 procent z 1012 vzorků slin či sekretu z plic, uvádí studie zveřejněná v časopise BMC Infectious Diseases. Vzorky byly náhodně seřazeny tak, aby vědci ani psovodi nevěděli, zda pocházejí od zdravého, či nakaženého člověka. 

Při hodnocení účinnosti testů na různé nemoci jsou klíčové dva pojmy – senzitivita a specificita.  

Senzitivita testu je jeho schopnost rozpoznat skutečně nemocné osoby, tedy pravděpodobnost, že test bude pozitivní, když je osoba skutečně nemocná. Němečtí psi dosahovali senzitivity 82,63 procenta – běžné ELISA testy dosahují senzitivity kolem 96 procent.

Specificita je údaj, který udává schopnost testu rozpoznat osoby bez nemoci, tedy pravděpodobnost, že test bude negativní, když osoba není nemocná. Stejně jako senzitivita se udává od 0 do 100 procent a v realitě obecně nikdy nedosahuje 100 procent.

Němečtí odborníci mluví o překvapení

Ideální, respektive spolehlivé, testy mají specificitu mezi 95 až 99 procenty. U psů v německém výzkumu dosahovala 96,35 procenta, u standardních koronavirových testů ELISA je ovšem vyšší, pohybuje se nad 98 procenty.

„Čichové vnímání psů je mnohem lepší, než si je široká veřejnost schopná představit,“ řekla agentuře DPA výzkumnice Esther Schalkeová z vojenské školy pro výcvik psů v západoněmeckém Ulmenu. „Přesto jsme žasli, jak rychle se psi zvládli naučit rozpoznávat vzorky osob nakažených virem Sars-CoV-2,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...