Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím magnetismu Země

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU). Psi se s magnetickým polem pravděpodobně srovnají krátkým během podél severojižní magnetické osy, vyplývá také ze sledování 27 loveckých psů. Závěry vědců z lesnické a dřevařské fakulty ČZU publikoval časopis eLife.

Skvělé orientační schopnosti některých zvířat by mohla vysvětlovat právě takzvaná magnetorecepce, tedy schopnost vnímat magnetické pole Země. „Na pravděpodobné zapojení smyslu, který byl nám lidem odepřen, vědci upozorňují již delší dobu,“ uvedla univerzita.

Čeští vědci proto vybavili 27 převážně jezevčíků a teriérů minikamerami a obojky s pozičním systémem GPS a sledovali je více než tři roky. Zaměřili se na návraty psů v nepřehledném lesním terénu k jejich majitelům poté, co psi třeba několik kilometrů samostatně sledovali stopu zvěře. Vyhodnotili 622 návratů.

Psi běhají podle kompasu

Psi se vraceli k majitelům dvěma odlišnými způsoby, po vlastní stopě (tracking) nebo zkratkou, tedy zcela novou trasou, často dosud neznámým terénem (scouting). Většina psů oba způsoby kombinovala.

Při cestách zkratkou byli psi schopní se k majitelům vracet rychleji, nejspíše proto, že se nezdržovali sledováním vlastní stopy, ale projevilo se u nich i dříve nepopsané chování. Vědci z ČZU ho nazvali kompasový běh. „Konkrétně psi vracející se scoutingem začínali ve většině případů svůj návrat krátkým během podél severojižní magnetické osy, tedy jakýmsi 'během podle kompasu',“ uvedla univerzita.

Vědci se domnívají, že kompasový běh pomáhá psům se zarovnáním jejich mentální mapy prostředí podle magnetického pole a tím k nastavení správného směru k majiteli. „Protože teprve po tomto kompasovém běhu se psi začali stáčet směrem, kde na ně čekal majitel,“ doplnila univerzita.

Tento druh návratu byl přímější a psi při něm šetřili čas a energii. „Toto chování nebylo ovlivněno plemenem, pohlavím, ale ani velikostí psa, čímž lze vyloučit vizuální orientaci, které navíc bránila hustá lesní vegetace. Vliv neměla ani poloha slunce či směr větru,“ doplnila ČZU.

Mluvčí univerzity upozornila, že fungování magnetického smyslu živočichů není dosud plně pochopeno. Poznatek, že magnetické pole může poskytovat psům a obecně savcům univerzální zdroj informací potřebný pro navigaci na dlouhé vzdálenosti, posouvá výzkum magnetorecepce savců novým směrem, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 49 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled