Přírodovědci z Velké Británie studovali pět let populaci plameňáků žijících v zajetí. Biologové zjistili, že tito ptáci mají velmi složité sociální vazby, navazují přátelství a vztahy, ale také mají své nepřátele.
Vědci popsali, že plameňáci nejraději tráví čas ve společnosti „nejbližších přátel“, tedy ve skupinách o počtu čtyř až pěti zvířat. Výzkum dále odhalil, že tyto klany se vyhýbají jiným skupinám, s nimiž moc dobře nevycházejí. Během pozorování se nepodařilo najít jediného plameňáka-individualistu, který by nebyl součástí žádné skupiny, ale povedlo se přijít na několik „sociálně přelétavých“ ptáků, kteří byli naopak součástí několika kolektivů.
Výsledky na čtyřech hejnech plameňáků jsou velmi pozoruhodné zejména proto, že o této struktuře zatím věda příliš nevěděla. Plameňáci byli pokládáni za značně uniformní tvory; jejich obří hejna mohou mít totiž až dva miliony členů.
Biologové popsali také řadu individuálních vlastností, které odlišují jednotlivé plameňáky – vypadá to, že tito ptáci mají velmi rozmanité osobnosti s mnoha drobnými rozdíly. Někteří jsou agresivní při hledání potravy a vrhají se rychle vpřed do těch nejvhodnějších míst, jiní naopak spíše pasivně zůstávají na kraji a snaží se neplést ostatním pod nohy.
„Naše výsledky ukazují, že společnosti plameňáků vznikají kolem dlouhodobých přátelství, nikoliv náhodných setkání,“ uvedl profesor Paul Rose, ornitolog z Exeterské univerzity, který výzkum vedl. „Plameňáci jsou velmi dlouhověcí – někteří z těch, které jsme zkoumali, žijí od šedesátých let dvacátého století; naše práce ukazuje, že jejich přátelství přetrvávají dlouhou dobu,“ dodal vědec.
Plameňákům příliš nesejde na tom, v jakém zdravotním stavu jsou jejich přátelé, pouta přetrvávají u zdravých i nemocných zvířat. Nejvíce vztahů vzniká v době páření. Existence těchto menších skupinek má podle vědců význam jak pro ochranu před predátory, tak i obstarávání potravy.
Výsledky práce vyšly v odborném žurnálu Behavioural Processes.
