Neběhejte těsně za sebou, radí studie. Ukazuje kapénkovou stopu za běžci

Výzkum belgických a nizozemských vědců ukázal, jak se při běhání bez roušky šíří kapénky. Experti na jeho základě doporučují udržovat delší vzdálenost mezi běžci za sebou, a to až deset metrů, na kole dokonce dvacet.

Běhání a procházky jsou jedny z mála činností, které jsou nejen možné, ale během koronavirové krize dokonce doporučované. Pomáhají udržovat člověka v kondici, intenzivnější pohyb také zlepšuje funkci imunitního systému. Podle nového výzkumu je ale důležité řídit se přitom pravidly pro bezpečnost, která by měla být zřejmě přísnější, než jsou obecně platná doporučení pro dobu pandemie.

Nejčastěji se doporučuje dodržovat mezi lidmi vzdálenost jeden až dva metry; v USA je to šest stop –⁠ tedy asi 180 centimetrů, většina evropských zemí radí rozestupy mezi lidmi kolem dvou metrů. Podle nové studie by ale při pohybu měli být lidé raději opatrnější. Když totiž někdo při běhu kýchne nebo zakašle, anebo i jen hluboce vydechuje, kapénky za ním zůstanou ve vzduchu. A další běžec do tohoto oblaku může vběhnout a virové částice vdechnout.

Autoři výzkumu k tomu dospěli během simulací pohybu lidí při běhu a chůzi v různých vzdálenostech a pozicích vůči sobě. Vědci vycházeli ze simulací, které normálně pomáhají sportovcům, aby například využívali pozic v pelotonu.

Výsledky ukázali na řadě animací a vizualizací. Oblak částic, které zůstávají ve vzduchu za běžcem, je na nich jasně viditelný. „Lidé, kteří kýchají nebo kašlou šíří kapénky větší silou, ale také ti, kdo jen dýchají, za sebou tyto částečky zanechávají,“ uvedli autoři studie.

Ukázka rozptylu kapének
Zdroj: urbanphysics.net

Největší částečky jsou na vizualizacích označené červeně –⁠ právě ony mohou dalšího běžce nejvíce ohrozit, protože v nich je viru nejvíce. Ale současně jsou tak těžké, že nejrychleji padají k zemi. Když další běžec tímto oblakem proběhne, tak mu mohou ulpět velké částečky na oblečení, tvrdí profesor Bert Blocken.

Simulace ukazují, že nejmenší je riziko u dvou lidí, kteří běží nebo jdou vedle sebe. Kapičky dopadají za ně, takže nikoho dalšího neohrozí. Pokud jsou šikmo za sebou, riziko je také menší; hrozba kontaminace je zdaleka největší, když jsou lidé těsně za sebou.

Na základě těchto výsledků vědci doporučují, aby vzdálenost pro lidi jdoucí ve stejném směru byla alespoň čtyři až pět metrů, pro běh a pomalou jízdu by měla být deset metrů a pro jízdu na kole alespoň 20 metrů.

Tento výzkum vznikl čistě jako model šíření kapének, nevěnoval se nijak specifickým vlastnostem nového koronaviru a jeho schopnosti přežívat ve vzduchu nebo v  aerosolech.

Poznámka 27.11. 2020: U textu jsme v době jeho vydání neuvedli, že se jedná o studii, která neprošla recenzním řízením. Autoři výzkumu to obhajovali tím, že v době začínající pandemie není na tento proces, který trvá až rok a půl, čas - chtěli přispět k co nejrychlejším krokům, které by mohly šíření nemoci zpomalit. Na přelomu března a dubna vycházela ke covidu v tomto procesu drtivá většina studií - na recenze nebyl čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...