Většina samiček savců žije déle než samečci, zjistila nová studie

Od slonů po lvy a od kosatek po lachtany – většina samiček savců žije déle než samečci, stejně jako je to v případě lidí. Zjistila to nová studie.

Vědci prozkoumali 101 druhů volně žijících savců na 134 různých místech a zjistili, že samice žily déle než samci v 60 procentech případů. Co vědce obzvlášť překvapilo, byla skutečnost, o kolik déle se samičky dožívají – průměrně měly život delší o 18,6 procenta než samečci.

U lidí se ženy dožívají o 7,8 procenta delšího věku než muži, dodala studie, kterou v pondělí zveřejnil odborný list Proceedings of the National Academy Of Sciences.

U druhů, kde déle žijí samci – například u koní, některých druhů netopýrů či u králíků – byl rozdíl v délce života podstatně menší, uvedl Jean-François Lemaître, autor studie z Francouzského národního střediska pro vědecký výzkum.

Proč samci žijí kratší dobu?

Lemaître dodal, že tato studie je zatím nejobsáhlejším pohledem na danou problematiku, i když vědci nemohli zahrnout mnoho druhů malých hlodavců, o nichž neexistuje dostatek údajů z volné přírody.

Pokud jde o příčiny rozdílu v délce života mezi jednotlivými pohlavími, existuje řada teorií. Podle nové studie rozdíly v samčí a samičí dlouhověkosti vytváří prostředí, ve kterém zvířata žijí, a také role při reprodukci.

Samci u některých druhů dorůstají větší velikosti a mají takové rysy, jako velké paroží, které si mohou vybrat „fyziologickou cenu“ a ovlivnit to, jak reagují na ekologické faktory, jako jsou například patogeny, uvedl Lemaître.

Podle jiné teorie mohou mít dvě kopie stejného pohlavního chromozomu ochranný vliv. U savců mají samičky dva chromozomy X, zatímco samci jen jeden. U ptačích druhů, kde samci často žijí déle než samičky, je to naopak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 2 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 3 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 4 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 6 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 7 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
před 21 hhodinami

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
včera v 11:30‌‌

Léky na hubnutí mohou výjimečně způsobit slepotu, varují americké úřady

Americké úřady potvrdily podezření, že užívání moderních léků na hubnutí může vést ke vzácné poruše oka, která může skončit až úplným oslepnutím. Vědci zatím nedokázali popsat mechanismus, který toto způsobuje.
včera v 11:10‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.