Většina samiček savců žije déle než samečci, zjistila nová studie

Od slonů po lvy a od kosatek po lachtany – většina samiček savců žije déle než samečci, stejně jako je to v případě lidí. Zjistila to nová studie.

Vědci prozkoumali 101 druhů volně žijících savců na 134 různých místech a zjistili, že samice žily déle než samci v 60 procentech případů. Co vědce obzvlášť překvapilo, byla skutečnost, o kolik déle se samičky dožívají – průměrně měly život delší o 18,6 procenta než samečci.

U lidí se ženy dožívají o 7,8 procenta delšího věku než muži, dodala studie, kterou v pondělí zveřejnil odborný list Proceedings of the National Academy Of Sciences.

U druhů, kde déle žijí samci – například u koní, některých druhů netopýrů či u králíků – byl rozdíl v délce života podstatně menší, uvedl Jean-François Lemaître, autor studie z Francouzského národního střediska pro vědecký výzkum.

Proč samci žijí kratší dobu?

Lemaître dodal, že tato studie je zatím nejobsáhlejším pohledem na danou problematiku, i když vědci nemohli zahrnout mnoho druhů malých hlodavců, o nichž neexistuje dostatek údajů z volné přírody.

Pokud jde o příčiny rozdílu v délce života mezi jednotlivými pohlavími, existuje řada teorií. Podle nové studie rozdíly v samčí a samičí dlouhověkosti vytváří prostředí, ve kterém zvířata žijí, a také role při reprodukci.

Samci u některých druhů dorůstají větší velikosti a mají takové rysy, jako velké paroží, které si mohou vybrat „fyziologickou cenu“ a ovlivnit to, jak reagují na ekologické faktory, jako jsou například patogeny, uvedl Lemaître.

Podle jiné teorie mohou mít dvě kopie stejného pohlavního chromozomu ochranný vliv. U savců mají samičky dva chromozomy X, zatímco samci jen jeden. U ptačích druhů, kde samci často žijí déle než samičky, je to naopak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 18 hhodinami

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 18 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
15. 7. 2025

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
15. 7. 2025

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
15. 7. 2025

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
15. 7. 2025
Načítání...