Většina samiček savců žije déle než samečci, zjistila nová studie

Od slonů po lvy a od kosatek po lachtany – většina samiček savců žije déle než samečci, stejně jako je to v případě lidí. Zjistila to nová studie.

Vědci prozkoumali 101 druhů volně žijících savců na 134 různých místech a zjistili, že samice žily déle než samci v 60 procentech případů. Co vědce obzvlášť překvapilo, byla skutečnost, o kolik déle se samičky dožívají – průměrně měly život delší o 18,6 procenta než samečci.

U lidí se ženy dožívají o 7,8 procenta delšího věku než muži, dodala studie, kterou v pondělí zveřejnil odborný list Proceedings of the National Academy Of Sciences.

U druhů, kde déle žijí samci – například u koní, některých druhů netopýrů či u králíků – byl rozdíl v délce života podstatně menší, uvedl Jean-François Lemaître, autor studie z Francouzského národního střediska pro vědecký výzkum.

Proč samci žijí kratší dobu?

Lemaître dodal, že tato studie je zatím nejobsáhlejším pohledem na danou problematiku, i když vědci nemohli zahrnout mnoho druhů malých hlodavců, o nichž neexistuje dostatek údajů z volné přírody.

Pokud jde o příčiny rozdílu v délce života mezi jednotlivými pohlavími, existuje řada teorií. Podle nové studie rozdíly v samčí a samičí dlouhověkosti vytváří prostředí, ve kterém zvířata žijí, a také role při reprodukci.

Samci u některých druhů dorůstají větší velikosti a mají takové rysy, jako velké paroží, které si mohou vybrat „fyziologickou cenu“ a ovlivnit to, jak reagují na ekologické faktory, jako jsou například patogeny, uvedl Lemaître.

Podle jiné teorie mohou mít dvě kopie stejného pohlavního chromozomu ochranný vliv. U savců mají samičky dva chromozomy X, zatímco samci jen jeden. U ptačích druhů, kde samci často žijí déle než samičky, je to naopak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
před 22 hhodinami

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09

Česko spustilo svou AI Factory. Pomůže firmám i státu

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava zahájil provoz první český uzel evropské infrastruktury pro umělou inteligenci a superpočítače (CZAI). Nabídne výpočetní kapacity i podpůrné služby pro firmy, vědce nebo veřejnou správu. Součástí projektu za zhruba miliardu korun bude také pořízení nového superpočítače.
12. 5. 2026
Načítání...