Předčasně narozené děti jsou schopné dohnat slabou imunitu nečekaně rychle, ukázal výzkum

Vědci z britské King's College v Londýně zjistili, že děti narozené před dvaatřicátým týdnem těhotenství jsou schopné velmi rychle získat imunitu podobně silnou, jakou mají děti narozené v řádném termínu. Popsali to v odborném časopise Nature Communications.

Výzkumníci dlouhodobě sledovali stav dětí, které se narodily před 32. týdnem těhotenství, aby zjistili, jak se vyvíjí jejich imunita. Odebrali dětem vzorky stolice a analyzovali, jaké bakterie v nich byly obsažené.

Zjistili, že se imunita vyvíjela u předčasně narozených dětí podobným směrem jako u těch narozených běžně – a nezáleželo na tom, jak dlouhou dobu byly do porodu jejich matky těhotné. Děti narozené před 28. týdnem imunitu dokonce doháněly zdaleka nejrychleji ze všech skupin. To podle autorů výzkumu naznačuje, že jak děti narozené v běžné době, tak i ty narozené dříve dodržují stejná pravidla posilování imunity.

Doktorka Deena Gibbonsová, která se tomuto problému věnovala, uvedla: „Tyto údaje zdůrazňují, že většina rozvoje imunity se týká období po porodu, a tedy že i děti narozené velmi předčasně mají schopnost vyvinout si normální imunitní systém.“

Proč je to důležité studovat?

Infekce a komplikace s nimi spojené jsou po předčasném porodu častou příčinou úmrtí. Přesto experti vývoji obranyschopnosti dětského organismu příliš nerozumí. Není ani jasný vliv prostředí na vývoj imunity u novorozenců.

Z výzkumu nicméně vyplývá, že by se daly poměrně snadno rozpoznat děti, kterým vyšší riziko v prvních měsících života hrozí. Vědci totiž zjistili, že zranitelným novorozencům, u nichž se objevují infekce, chybí dostatečné množství jednoho druhu proteinu, který pomáhá bílým krvinkám.

Vědci také narazili na drobné rozdíly u pohlaví, další studium by mohlo pomoci pochopit, proč mívají častěji problémy s imunitou po porodu chlapci. Vědci také chtějí pokračovat ve studiu genů a proteinů, které jsou zodpovědné za horší vývoj imunity. Pokud by se podařilo méně funkční gen aktivovat, mohlo by to pomoci velkému množství dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 14 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 16 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...