Předčasně narozené děti jsou schopné dohnat slabou imunitu nečekaně rychle, ukázal výzkum

Vědci z britské King's College v Londýně zjistili, že děti narozené před dvaatřicátým týdnem těhotenství jsou schopné velmi rychle získat imunitu podobně silnou, jakou mají děti narozené v řádném termínu. Popsali to v odborném časopise Nature Communications.

Výzkumníci dlouhodobě sledovali stav dětí, které se narodily před 32. týdnem těhotenství, aby zjistili, jak se vyvíjí jejich imunita. Odebrali dětem vzorky stolice a analyzovali, jaké bakterie v nich byly obsažené.

Zjistili, že se imunita vyvíjela u předčasně narozených dětí podobným směrem jako u těch narozených běžně – a nezáleželo na tom, jak dlouhou dobu byly do porodu jejich matky těhotné. Děti narozené před 28. týdnem imunitu dokonce doháněly zdaleka nejrychleji ze všech skupin. To podle autorů výzkumu naznačuje, že jak děti narozené v běžné době, tak i ty narozené dříve dodržují stejná pravidla posilování imunity.

Doktorka Deena Gibbonsová, která se tomuto problému věnovala, uvedla: „Tyto údaje zdůrazňují, že většina rozvoje imunity se týká období po porodu, a tedy že i děti narozené velmi předčasně mají schopnost vyvinout si normální imunitní systém.“

Proč je to důležité studovat?

Infekce a komplikace s nimi spojené jsou po předčasném porodu častou příčinou úmrtí. Přesto experti vývoji obranyschopnosti dětského organismu příliš nerozumí. Není ani jasný vliv prostředí na vývoj imunity u novorozenců.

Z výzkumu nicméně vyplývá, že by se daly poměrně snadno rozpoznat děti, kterým vyšší riziko v prvních měsících života hrozí. Vědci totiž zjistili, že zranitelným novorozencům, u nichž se objevují infekce, chybí dostatečné množství jednoho druhu proteinu, který pomáhá bílým krvinkám.

Vědci také narazili na drobné rozdíly u pohlaví, další studium by mohlo pomoci pochopit, proč mívají častěji problémy s imunitou po porodu chlapci. Vědci také chtějí pokračovat ve studiu genů a proteinů, které jsou zodpovědné za horší vývoj imunity. Pokud by se podařilo méně funkční gen aktivovat, mohlo by to pomoci velkému množství dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 14 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 15 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 17 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.