Předčasně narozené děti jsou schopné dohnat slabou imunitu nečekaně rychle, ukázal výzkum

Vědci z britské King's College v Londýně zjistili, že děti narozené před dvaatřicátým týdnem těhotenství jsou schopné velmi rychle získat imunitu podobně silnou, jakou mají děti narozené v řádném termínu. Popsali to v odborném časopise Nature Communications.

Výzkumníci dlouhodobě sledovali stav dětí, které se narodily před 32. týdnem těhotenství, aby zjistili, jak se vyvíjí jejich imunita. Odebrali dětem vzorky stolice a analyzovali, jaké bakterie v nich byly obsažené.

Zjistili, že se imunita vyvíjela u předčasně narozených dětí podobným směrem jako u těch narozených běžně – a nezáleželo na tom, jak dlouhou dobu byly do porodu jejich matky těhotné. Děti narozené před 28. týdnem imunitu dokonce doháněly zdaleka nejrychleji ze všech skupin. To podle autorů výzkumu naznačuje, že jak děti narozené v běžné době, tak i ty narozené dříve dodržují stejná pravidla posilování imunity.

Doktorka Deena Gibbonsová, která se tomuto problému věnovala, uvedla: „Tyto údaje zdůrazňují, že většina rozvoje imunity se týká období po porodu, a tedy že i děti narozené velmi předčasně mají schopnost vyvinout si normální imunitní systém.“

Proč je to důležité studovat?

Infekce a komplikace s nimi spojené jsou po předčasném porodu častou příčinou úmrtí. Přesto experti vývoji obranyschopnosti dětského organismu příliš nerozumí. Není ani jasný vliv prostředí na vývoj imunity u novorozenců.

Z výzkumu nicméně vyplývá, že by se daly poměrně snadno rozpoznat děti, kterým vyšší riziko v prvních měsících života hrozí. Vědci totiž zjistili, že zranitelným novorozencům, u nichž se objevují infekce, chybí dostatečné množství jednoho druhu proteinu, který pomáhá bílým krvinkám.

Vědci také narazili na drobné rozdíly u pohlaví, další studium by mohlo pomoci pochopit, proč mívají častěji problémy s imunitou po porodu chlapci. Vědci také chtějí pokračovat ve studiu genů a proteinů, které jsou zodpovědné za horší vývoj imunity. Pokud by se podařilo méně funkční gen aktivovat, mohlo by to pomoci velkému množství dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 20 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 23 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.