Vědci našli v Iráku neandertálce pohřbeného s květinami. Objev ukazuje tyto pravěké lidi v novém světle

Objevená kostra patří dospělému neandrtálci, který byl pravděpodobně rituálně pohřben. Archeologové z britské univerzity v Cambridge se domnívají, že byl nalezený jedinec pochován s květinami. Vědci můžou analyzovat nové vzorky pylu a zkamenělých rostlin, které se vyskytují v půdě společně s ostatky. Objev z Iráku je dalším dílem do skládačky, která ještě více přibližuje život těchto pravěkých lidí. Neandertálci patrně žili sofistikovaněji, než jsme si dosud mysleli.

Pozůstatky se podařilo nalézt v vědcům z University of Cambridge v úterý v jeskyni Šánidar, která leží v částečně autonomní kurdské oblasti v Iráku. Jde o neandrtálce z doby přibližně před 70 tisíci lety, který se dožil něco mezi 40 až 50 lety. Jeho pohlaví archeologové neurčili.

Nález obsahuje rozdrcenou lebku, paže a zachovalý hrudní koš se žebry. Zbytek této kostry – jeho dolní část – byl podle archeologů nalezen už v 60. letech minulého století. Vědci se domnívají, že byl tento neandrtálec pohřben rituálně s květinami. K dispozici teď budou mít nové vzorky pylu a zkamenělých rostlin, které našli v půdě společně s pozůstatky.  

Neandertálci možná vnímali soucit a pečovali o své mrtvé

Paleoantropoložka Emma Pomeroyová je přesvědčená, že nález pomůže více odhalit novou stránku neandertálců. „Tělo můžete pohřbít z čistě praktických důvodů, abyste zabránili přilákání mrchožroutů nebo omezili zápach. Složitější, abstrakní a symbolické uvažování nad rámec těchto praktických prvků ale naznačuje soucit a péči o mrtvé a možná pocit smutku a ztráty.“  

Šánidar je slavnou archeologickou lokalitou. První výkopy tam provedl už před zhruba šedesáti lety američan Ralph Solecki, který našel i nejstarší kostru neandertálce žijícího v Iráku. Od té doby je oblast studnicí archeologických objevů a jedním z největších zdrojů poznání o tomto pravěkém lidském druhu. 

Neandertálci obývali rozsáhlé území v Eurasii. Od pobřeží Atlantského oceánu až na místa, kde dnes leží třeba Uzbekistán. Vymřeli zhruba před 40 tisíci lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...