Tohle není popcorn. Nový teleskop pořídil nejdetailnější záběry Slunce

Vědci, kteří na americké Havaji provozují čtyřmetrový dalekohled s názvem Daniel K. Inouye Solar Telescope, zveřejnili první snímky Slunce ve vysokém rozlišení, které tento přístroj dokázal pořídit.

Přestože je Slunce zdaleka nejbližší hvězdou, astronomové toho o něm stále vědí jen málo. Zejména jeho schopnost ovlivňovat počasí na Zemi je velkou neznámou, a právě to má změnit výše zmíněný teleskop.

„Na Zemi sice dokážeme předvídat, co se děje prakticky všude na světě, ale co se týká vesmírného počasí, tak tam jsme to ještě nezvládli,“ uvedl Matt Mountain, prezident Association of Universities for Research in Astronomy, která teleskop provozuje.

Tento přístroj umístěný na hoře Haleakala na havajské Maui by měl fenomén vesmírného počasí poznat lépe díky čtyřmetrovému zrcadlu, je to tedy zatím největší přístroj určený k pozorování Slunce. Protože se na tomto zrcadle koncentruje obrovské množství slunečního světla, musí být observatoř vybavená pokročilým chladicím systémem, jinak by došlo k jejímu přehřátí.

První snímek a video, které vědecký tým zveřejnil, ukazují oběh plynu kolem Slunce. Každá „buňka“, která je na fotografii vidět, je velká asi jako Ukrajina. Ve videu jsou zobrazené změny v průběhu deseti minut; je tam vidět, jak teplo pohybuje plynem k jasnějšímu centru každé oblasti, odkud se pak zase rozpíná směrem ke krajům.

Odpor vůči vědě

Stavba havajského dalekohledu se setkala s odporem místních obyvatel; lokalita, kde vyrostl, je totiž původními obyvateli považována za posvátnou. Právě zde, v kráteru, měla podle pověstí žít babička poloboha Mauioho, který dal jméno celému ostrovu. Legendy říkají, že mu pomohla ulovit Slunce a společně ho donutili, aby zpomalilo svůj pohyb po obloze, což prodloužilo den.

Astronomové se vlastně snaží o něco podobného, jejich lov Slunce by měl ale spíše pomoci s lepším pochopením toho, jakou hrozbou se Slunce může stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 8 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 11 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 14 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...