Vědci vytvořili nejdokonalejší 3D model mozku. Má 20 milionů spojení

Zatím nejdokonalejší trojrozměrný model mozku vytvořili vědci ve Spojených státech. Trvalo jim to 16 let. Model mozku mouchy octomilky vznikl ve spolupráci Janelia Research Campus ve Virginii a společnosti Google. Odborníkům pomůže lépe pochopit, jak fungují mozková propojení.

Vědci stvořili vizualizaci, která ukazuje asi třetinu orgánu, jenž moucha používá jako mozek – oblast měří asi 250 mikrometrů a obsahuje 25 tisíc neuronů propojených 20 miliony synapsí. A to všechno je v modelu obsažené.

Zmapovaná oblast obsahuje klíčové oblasti, jako je například učení se nebo paměť.
Vědci doufají, že díky tomuto modelu lépe pochopí fungování nervového systému mouchy. Centrální část tohoto orgánu je zodpovědná například za kontrolu pohybu, navigaci v prostoru a také spánek. Pro experty je klíčové přesné pochopení toho, jak propojení mezi oblastmi ovlivňuje samotné fungování organismu – dalo by se toho využít například pro vývoj biologických strojů, ale také pro lepší zmapování lidského mozku.

Právě u nesmírně složitého lidského mozku se zatím výzkum na úroveň jednotlivých neuronů ještě nedostal – vědci doposud zmapovali v mozku člověka jen rozsáhlejší spojení a větší celky.

K čemu to je?

Podle Moniky Rosenbergové z Chicagské univerzity je nový model nesmírně důležitý, protože prohlubuje chápání toho, jak pracují mozková propojení. Ona sama se věnuje studii pozornosti a nepozornosti u lidí – ta vzniká právě kvůli poruchám v synapsích. „Myslím, že tento model bude velmi důležitý pro všechny neurovědce,“ komentovala Rosenbergová.

Podle ní ale v dohledné budoucnosti nevznikne žádný podobně detailní model lidského mozku. Ten je nejen mimo schopnosti současné technologie, ale také naráží na etická pravidla – byl by k tomu totiž zřejmě zapotřebí invazivní výzkum fungujícího živého lidského mozku.

I výzkum mozku octomilky, na jehož základě vznikl tento model, trval přibližně deset let, než začala roku 2014 spolupráce s Googlem – celkově tedy práce trvala 16 roků. Jen samotná kontrola modelu zabrala jeho autorům dva roky intenzivní práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...