Papuchalk umí používat nástroje. Biologové ho zachytili s „větvičkou na drbání"

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

Biologové výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Moment, kdy pták používá nástroj, dokonce nafilmovali. Papuchalk se na něm pomocí větvičky uchopené v zobáku podrbe:

Během posledních desetiletí vědci popsali mnoho příkladů, kdy nástroje používala řada tvorů – od primátů až po ptáky. Zejména u krkavcovitých se podařilo prokázat, že jsou v nakládání s pomůckami nesmírně obratní a využívají je nečekaně často. Také papoušci s využitím nástrojů dokážou zkušeně otevírat například škeble.

Dovednost může být u papuchalků rozšířená

Až doposud ale vědci neznali jediný příklad, že by s nástroji pracoval nějaký druh mořského ptáka. Mají totiž relativně menší mozky než jejich příbuzní žijící na souši, navíc nad oceánem je mnohem méně možných předmětů, které by mohli použít.

Zatím mají vědci jen jediný zaznamenaný případ. Jeden z biologů pozoroval již před čtyřmi lety papuchalka, jak si několikrát pomocí větvičky prohrabává peří na zádech, když vylézal z vody. Vědec ale tehdy neměl k dispozici kameru, takže chyběl důkaz. Nyní se podařilo papuchalka nafilmovat při podobné činnosti.

Video bylo pořízeno na ostrově Grimsey na Islandu, kde tito ptáci často trpí obtížnými parazity v peří – loňský rok byl pro papuchalky v tomto ohledu výjimečně špatný, protože paraziti se přemnožili.

Podle vědců je větvička na poškrábání se vhodnější než zobák, navíc dosáhne i na místa, kam se jinak pták jen špatně dostane. Tento příklad využití nástroje je zajímavý i tím, že přírodovědci doposud neznali žádný příklad situace, kdy by ho ptáci používali pro poškrábání se.

Zmíněný předchozí, ale nezdokumentovaný případ se odehrál stovky kilometrů od ostrova Grimsey, vědci se proto domnívají, že tato dovednost může být mezi papuchalky nečekaně rozšířená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 15 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...