Papuchalk umí používat nástroje. Biologové ho zachytili s „větvičkou na drbání"

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

Biologové výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Moment, kdy pták používá nástroj, dokonce nafilmovali. Papuchalk se na něm pomocí větvičky uchopené v zobáku podrbe:

Během posledních desetiletí vědci popsali mnoho příkladů, kdy nástroje používala řada tvorů – od primátů až po ptáky. Zejména u krkavcovitých se podařilo prokázat, že jsou v nakládání s pomůckami nesmírně obratní a využívají je nečekaně často. Také papoušci s využitím nástrojů dokážou zkušeně otevírat například škeble.

Dovednost může být u papuchalků rozšířená

Až doposud ale vědci neznali jediný příklad, že by s nástroji pracoval nějaký druh mořského ptáka. Mají totiž relativně menší mozky než jejich příbuzní žijící na souši, navíc nad oceánem je mnohem méně možných předmětů, které by mohli použít.

Zatím mají vědci jen jediný zaznamenaný případ. Jeden z biologů pozoroval již před čtyřmi lety papuchalka, jak si několikrát pomocí větvičky prohrabává peří na zádech, když vylézal z vody. Vědec ale tehdy neměl k dispozici kameru, takže chyběl důkaz. Nyní se podařilo papuchalka nafilmovat při podobné činnosti.

Video bylo pořízeno na ostrově Grimsey na Islandu, kde tito ptáci často trpí obtížnými parazity v peří – loňský rok byl pro papuchalky v tomto ohledu výjimečně špatný, protože paraziti se přemnožili.

Podle vědců je větvička na poškrábání se vhodnější než zobák, navíc dosáhne i na místa, kam se jinak pták jen špatně dostane. Tento příklad využití nástroje je zajímavý i tím, že přírodovědci doposud neznali žádný příklad situace, kdy by ho ptáci používali pro poškrábání se.

Zmíněný předchozí, ale nezdokumentovaný případ se odehrál stovky kilometrů od ostrova Grimsey, vědci se proto domnívají, že tato dovednost může být mezi papuchalky nečekaně rozšířená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 2 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 19 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 21 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 22 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...