Papuchalk umí používat nástroje. Biologové ho zachytili s „větvičkou na drbání"

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

Biologové výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Moment, kdy pták používá nástroj, dokonce nafilmovali. Papuchalk se na něm pomocí větvičky uchopené v zobáku podrbe:

Během posledních desetiletí vědci popsali mnoho příkladů, kdy nástroje používala řada tvorů – od primátů až po ptáky. Zejména u krkavcovitých se podařilo prokázat, že jsou v nakládání s pomůckami nesmírně obratní a využívají je nečekaně často. Také papoušci s využitím nástrojů dokážou zkušeně otevírat například škeble.

Dovednost může být u papuchalků rozšířená

Až doposud ale vědci neznali jediný příklad, že by s nástroji pracoval nějaký druh mořského ptáka. Mají totiž relativně menší mozky než jejich příbuzní žijící na souši, navíc nad oceánem je mnohem méně možných předmětů, které by mohli použít.

Zatím mají vědci jen jediný zaznamenaný případ. Jeden z biologů pozoroval již před čtyřmi lety papuchalka, jak si několikrát pomocí větvičky prohrabává peří na zádech, když vylézal z vody. Vědec ale tehdy neměl k dispozici kameru, takže chyběl důkaz. Nyní se podařilo papuchalka nafilmovat při podobné činnosti.

Video bylo pořízeno na ostrově Grimsey na Islandu, kde tito ptáci často trpí obtížnými parazity v peří – loňský rok byl pro papuchalky v tomto ohledu výjimečně špatný, protože paraziti se přemnožili.

Podle vědců je větvička na poškrábání se vhodnější než zobák, navíc dosáhne i na místa, kam se jinak pták jen špatně dostane. Tento příklad využití nástroje je zajímavý i tím, že přírodovědci doposud neznali žádný příklad situace, kdy by ho ptáci používali pro poškrábání se.

Zmíněný předchozí, ale nezdokumentovaný případ se odehrál stovky kilometrů od ostrova Grimsey, vědci se proto domnívají, že tato dovednost může být mezi papuchalky nečekaně rozšířená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.