Archeologové objevili v Mexiku přes tisíc let starý mayský palác

Archeologové objevili na východě Mexika pozůstatky více než tisíc let starého mayského paláce. Na 55 metrů dlouhou a 15 metrů širokou stavbu narazili badatelé na nalezišti Kulubá, jež leží asi sto kilometrů západně od známého letoviska Cancún na poloostrově Yucatán, informovala agentura Reuters.

Budova je součástí rozsáhlejšího komplexu, v němž se nacházejí také dvě obývací místnosti, oltář a velká pec kruhového tvaru. Archeologové odkryli rovněž část pohřebiště a nyní doufají, že jim analýza ostatků poskytne nové informace o místních mayských obyvatelích.

„O charakteristikách architektury v tomto regionu na severovýchodě Yucatánu víme velmi málo. Jedním z našich hlavních cílů, společně s ochranou a obnovou kulturního dědictví, je studium architektury v Kulubě,“ prohlásil Alfredo Barrera Rubio, jeden z vedoucích archeologů na místě. „Toto je jen začátek (naší) práce. Odkrýváme zatím pouze jednu z největších staveb na nalezišti,“ dodal s tím, že místo by se spolu s dalšími nálezy mohlo stát vyhledávanou turistickou atrakcí.

Jak ochránit historii

Nalezený palác byl podle vědců využívaný ve dvou obdobích mayské civilizace, a to v pozdně klasickém období mezi lety 600 a 900 našeho letopočtu a na konci klasického období mezi lety 850 a 1050.

Vědci nyní přemýšlejí, jak nově odkryté nálezy co nejlépe uchránit před vlivem počasí. „Jednou z možností, které se nabízejí, je využít při ochraně vegetaci,“ prohlásila jedna ze členek vědeckého týmu. „To by znamenalo znovu zalesnit určitá místa tak, aby stromy poskytly ochranu před přímým slunečním svitem, větrem a dalšími živly pro ty stavby, na nichž je stále část původního barevného nátěru,“ dodala.

Vznik mayské civilizace, jedné z největších a nejpokročilejších na západní polokouli, se datuje několik tisíciletí před naším letopočtem. Vrcholu dosáhla po roce 800 našeho letopočtu, kdy se rozkládala na území dnešního jižního Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu. Následoval však nebývale rychlý a záhadný úpadek, jehož příčiny se vědcům zatím nepodařilo prokazatelně vysvětlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...