Tsunami, kterou před rokem způsobila erupce Krakatoa, měla na výšku přes sto metrů

Loňská erupce indonéské sopky Anak Krakatoa zvedla vlnu tsunami vysokou nejméně 100 metrů. Kdyby zasáhla nějakou obydlenou oblast, mohla způsobit nedozírné škody, ukázal nový výzkum.

Po výbuchu sopky Anak Krakatoa v prosinci roku 2018 zemřely asi čtyři stovky lidí. Sopka částečně zkolabovala do moře, což způsobilo vlnu tsunami, která pak zasáhla ostrov Sumatra – v té době byla vysoká pět až třináct metrů.

Nová analýza expertů z Brunelovy univerzity v Londýně a Tokijské univerzity ale ukázala, že důsledky erupce mohly být mnohem horší. Tsunami totiž byla zpočátku mnohem vyšší a vědci ji odhadují na sto až sto padesát metrů. Naštěstí podle datové analýzy nesměřovala na obydlené části pobřeží.

„Když se vulkanický materiál zřítí do moře, způsobí změnu vodní hladiny,“ popsal profesor Mohammer Heidarzadeh z Brunelovy univerzity, který tento výzkum vedl. „Je to podobné, jako když hodíte kámen do vany – také to zvedne vlny a ovlivní hladinu. A v případě Anak Krakatoa bylo toto vzedmutí hladiny způsobené vulkanickou hmotou vysoké přes sto metrů,“ uvedl vědec.

Smrtící vlny

Tato výška ale vlně nevydržela dlouho, především díky působení gravitace, která stáhla vodní masu dolů. Přesto podle analýzy musela být tsunami nejméně 80 metrů vysoká, když zasáhla neobydlený ostrůvek ležící jen několik kilometrů daleko.

„Naštěstí zde nikdo nebydlí,“ říká Heidarzadeh. „Ale kdyby do pěti kilometrů od ostrůvku byla obydlená komunita, zasáhla by ji vlna vysoká padesát až sedmdesát metrů.“

Při erupci Krakatoa z roku 1883 došlo ke vzniku vlny, která byla při srážce s pevninou vysoká až 42 metrů – to způsobilo nejméně 36 tisíc smrtí – a to v době, kdy byla pevnina v této oblasti mnohem méně obydlená než v současnosti.

9 minut
Seismolog: Tato vlna tsunami byla jiná než obvykle. Proto úřady varování stáhly
Zdroj: ČT24

Výsledky nového výzkumu jsou podle profesora Heidarzadeha velmi důležité nejen pro Indonésii, ale pro všechny pobřežní komunity, které existují poblíž sopek. Pomáhají totiž lépe popsat nepředpověditelný a laboratorně v podstatě nezkoumatelný fenomén, který se vyskytuje jen výjimečně – ale způsobuje obrovské škody na životech i majetku.

Vědci nejprve vytvořili sofistikovaný počítačový model, poté jeho výsledky testovali s řadou měřících stanic, které patří indonéské vládě. Naměřené výsledky velmi přesně odpovídaly modelu.

Tým, který na této studii pracoval, se nyní bude věnovat dalším analýzám pro Indonéskou akademii věd. Cílem je vypracovat národní plán proti vlnám tsunami. Právě v této oblasti jsou totiž nejčastější. Jen vloni zasáhly tento stát dvě: výše popsaná po erupci Anak Krakatou, druhá vzniklá sesuvem půdy na Sulawesi. Ta o život připravila přes dva tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...