Tsunami, kterou před rokem způsobila erupce Krakatoa, měla na výšku přes sto metrů

Loňská erupce indonéské sopky Anak Krakatoa zvedla vlnu tsunami vysokou nejméně 100 metrů. Kdyby zasáhla nějakou obydlenou oblast, mohla způsobit nedozírné škody, ukázal nový výzkum.

Po výbuchu sopky Anak Krakatoa v prosinci roku 2018 zemřely asi čtyři stovky lidí. Sopka částečně zkolabovala do moře, což způsobilo vlnu tsunami, která pak zasáhla ostrov Sumatra – v té době byla vysoká pět až třináct metrů.

Nová analýza expertů z Brunelovy univerzity v Londýně a Tokijské univerzity ale ukázala, že důsledky erupce mohly být mnohem horší. Tsunami totiž byla zpočátku mnohem vyšší a vědci ji odhadují na sto až sto padesát metrů. Naštěstí podle datové analýzy nesměřovala na obydlené části pobřeží.

„Když se vulkanický materiál zřítí do moře, způsobí změnu vodní hladiny,“ popsal profesor Mohammer Heidarzadeh z Brunelovy univerzity, který tento výzkum vedl. „Je to podobné, jako když hodíte kámen do vany – také to zvedne vlny a ovlivní hladinu. A v případě Anak Krakatoa bylo toto vzedmutí hladiny způsobené vulkanickou hmotou vysoké přes sto metrů,“ uvedl vědec.

Smrtící vlny

Tato výška ale vlně nevydržela dlouho, především díky působení gravitace, která stáhla vodní masu dolů. Přesto podle analýzy musela být tsunami nejméně 80 metrů vysoká, když zasáhla neobydlený ostrůvek ležící jen několik kilometrů daleko.

„Naštěstí zde nikdo nebydlí,“ říká Heidarzadeh. „Ale kdyby do pěti kilometrů od ostrůvku byla obydlená komunita, zasáhla by ji vlna vysoká padesát až sedmdesát metrů.“

Při erupci Krakatoa z roku 1883 došlo ke vzniku vlny, která byla při srážce s pevninou vysoká až 42 metrů – to způsobilo nejméně 36 tisíc smrtí – a to v době, kdy byla pevnina v této oblasti mnohem méně obydlená než v současnosti.

9 minut
Seismolog: Tato vlna tsunami byla jiná než obvykle. Proto úřady varování stáhly
Zdroj: ČT24

Výsledky nového výzkumu jsou podle profesora Heidarzadeha velmi důležité nejen pro Indonésii, ale pro všechny pobřežní komunity, které existují poblíž sopek. Pomáhají totiž lépe popsat nepředpověditelný a laboratorně v podstatě nezkoumatelný fenomén, který se vyskytuje jen výjimečně – ale způsobuje obrovské škody na životech i majetku.

Vědci nejprve vytvořili sofistikovaný počítačový model, poté jeho výsledky testovali s řadou měřících stanic, které patří indonéské vládě. Naměřené výsledky velmi přesně odpovídaly modelu.

Tým, který na této studii pracoval, se nyní bude věnovat dalším analýzám pro Indonéskou akademii věd. Cílem je vypracovat národní plán proti vlnám tsunami. Právě v této oblasti jsou totiž nejčastější. Jen vloni zasáhly tento stát dvě: výše popsaná po erupci Anak Krakatou, druhá vzniklá sesuvem půdy na Sulawesi. Ta o život připravila přes dva tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 14 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 16 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 17 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...