Lapač plastového odpadu po technických potížích opět vyplouvá

Po sérii neúspěšných pokusů se nizozemské organizaci podařilo zprovoznit plovoucí bariéru na zachytávání plastového odpadu v Tichém oceánu. Uvedl to autor systému Boyan Slat. Hráz má přispět k vyčištění moře v oblasti takzvané velké pacifické skládky mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde podle odhadů vědců pluje 1,1 bilionu až 3,6 bilionu kusů plastu.

Zařízení organizace The Ocean Cleanup (Úklid oceánu) má podobu 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, na níž je zespodu upevněná přepážka sahající až do třímetrové hloubky. Systém dokáže zachytit odpad od velikosti pneumatiky či rybářské sítě po úlomky plastů o šířce jednoho milimetru. 

Plovoucí bariéra, kterou pohání jen síla větru, vln a mořských proudů, byla do oceánu umístěna loni v září. Ani po několika týdnech ale nedokázala zachytit žádný plast. Po hladině se totiž pohybovala stejně rychle jako odpad. Autoři problém vyřešili nainstalováním podvodního „padáku“, který systém zpomalil. O něco později se ale celá bariéra působením přírodních sil rozpadla. 

Na moře ji organizace The Ocean Cleanup po opravách znovu odtáhla z kanadského Vancouveru letos v červnu, od té doby ale měla další potíže. Bariéra například nedokázala sesbíraný plast zachytit do doby, než si pro něj přijede loď.

Organizace chce ve vývoji lepších a větších bariér pokračovat a umístit jich do Pacifiku hned několik. Pětadvacetiletý vývojář Slat ale neuvedl, kdy budou další verze připraveny k použití. Nizozemec tento systém vymyslel, když mu bylo osmnáct let. Představil ho na konferenci TED v Delftu roku 2012, tehdy ještě neúspěšně.

Na univerzitě pak založil neziskovou organizaci Ocean Cleanup, kvůli níž pak studií zanechal a rozhodl se věnovat vyčištění oceánu od plastů na plný úvazek. Podařilo se mu pro ni sehnat desítky milionů dolarů, mezi dárce patří například nizozemská vláda nebo byznysmeni Peter Thiel a Marc Benioff. 

Plastový problém

Ve světových oceánech končí každý rok 600 tisíc až 800 tisíc tun náčiní používaného při rybolovu, odhaduje skupina pro ochranu životního prostředí Trash Free Seas Program. Dalších osm milionů tun plastového odpadu, včetně lahví, tašek nebo hraček se do moří každoročně dostane z pláží a řek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...