Sucho ohrozí až 60 procent ploch, kde se pěstuje pšenice. Některé změny se už nedají odvrátit, varuje výzkum

Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity v Brně. Jde o variantu prognózy, která počítá s tím, že se nepodaří přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství OSN přitom očekává, že do poloviny století vzroste poptávka po obilovinách s ohledem na růst populace o 43 procent, převážně v rozvojových zemích.

„Pokud nebudou přijata opatření ke zmírnění změny klimatu, mohlo by do konce století až 60 procent současných oblastí pěstování pšenice na celém světě čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. To je čtyřikrát vyšší riziko, než jaké vědci pozorují v současnosti, které již zjevně mělo a má značný dopad na klíčové oblasti odpovídající za celosvětovou produkci pšenice,“ uvedl profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, hlavní autor studie publikované v časopise Science Advances.

Místa, kde bude pšenice nejvíc zranitelná
Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

„Taková sucha by byla šokem pro světovou potravinovou produkci. Pokud suchu čelí v daném čase pouze jedna země nebo produkční region, je negativní dopad obvykle kompenzován produkcí z jiných regionů. Pokud však bude postiženo více regionů současně, a naše studie jasně říká, že to reálně hrozí, velmi pravděpodobně dojde k negativnímu ovlivnění globální produkce,“ varuje Trnka.

Vědci ve studii, kterou zveřejnili v časopise Science Advances, analyzovali 27 klimatických modelů. Každý měl tři scénáře, což je obvykle mírný, průměrný a tvrdý s ohledem na nárůst emisí, a tedy i na následné oteplování planety.

„Nedávné zkušenosti ukazují, že pokud k takové epizodě dojde a jsou zvolena nevhodná opatření omezující obchod, například plošné zákazy vývozu, může se takové sucho podstatně podepsat i na cenách potravin a v některých zvláště citlivých regionech výrazně zhoršit potravinovou situaci,“ uvedl Trnka. V letech 2006 až 2016 byla téměř současně zasažena až třetina produkční plochy deseti hlavních vývozců v rozmezí tří po sobě jdoucích let. V letech 2011 až 2013 to vedlo k nárůstu cen až o dvě třetiny ve srovnání s hladinou před rokem 2005.

Problém, na který se lidstvo musí připravit

Studie uvádí, že za současného klimatu může být epizodou sucha schopnou dramaticky snížit produkci pšenice ovlivněno až 15 procent nynějších produkčních regionů během tří po sobě jdoucích let.

I když se podaří naplnit cíle pařížské dohody a globální oteplování nepřekročí dva stupně nad úroveň před industrializací, je pravděpodobné, že sucho stejných parametrů bude postihovat třetinu všech současných oblastí, kde se pšenice pěstuje. „To jasně naznačuje, že globální oteplování může právě prostřednictvím výskytu sucha dost zásadně ovlivnit produkci potravin,“ dodává Trnka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...