Kavky si dokážou zapamatovat člověka, který pro ně představuje hrozbu, naznačila studie

Kavka obecná je schopná předem identifikovat blížící se hrozbu. Opeřenec ji rozezná díky varovnému volání svých druhů. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Royal Society Open Science. Tento pták si podle vědců dokáže zapamatovat člověka, který se nebezpečně přiblížil k jeho hnízdu.

Kavka obecná
Zdroj: WikiCommons Autor: Marek Szczepanek

Kavky jsou známé tím, že jsou monogamní a v páru žijí po celý svůj život. Se svými druhy si přitom vytváří velmi silné vazby. Tito společenští ptáci se navíc po většinu času zdržují v hejnech. Pokud najdou dobrý zdroj potravy, jsou dokonce ochotni jej ukázat i ostatním.

Nová studie týmu vědců z britské Exeterské univerzity se zaměřila na to, jestli kavky vzájemně sdílí také informace o blížících se hrozbách.

Kavky identifikovaly nebezpečné lidi i bez vlastní špatné zkušenosti

Výzkum vypadal tak, že k hnízdu divokých ptáků se přiblížil cizí člověk. Současně vědci pustili nahrávku kavčích hlasů – buď s varovným (s hrozbou), nebo naopak s kontaktním voláním (bez hrozby). Celkem měli autoři studie k dispozici 34 hnízd.

Když se ten samý člověk přiblížil ke kavčímu hnízdu podruhé, ptáci, kterým dříve vědci přehráli varovné volání, se chovali defenzivněji – ke svému hnízdu se vrátili v průměru více než dvakrát rychleji.

Také kavky, které naopak slyšely nahrávku s kontaktním voláním, v tomto případě zamířily ke svým hnízdům. Zabralo jim to ale o 63 procent více času než ptákům, kterým vědci žádné zvuky nepustili.

Život v blízkosti lidí jako výzva

„Život v blízkosti lidí představuje pro zvířata velikou výzvu. Lidé jim mohou přinést určité výhody – jako je například krmení. V některých případech ale člověk představuje také hrozbu,“ poznamenala podle deníku Independent hlavní autorka studie Victoria Leeová z Exeterské univerzity.

„Schopnost rozlišit mezi nebezpečnými a neškodnými lidmi je pravděpodobně prospěšná. V tomto případě vidíme, že se kavky mohou naučit identifikovat nebezpečné osoby, aniž by samy měly špatnou zkušenost,“ dodala Leeová. 

Porozumění tomu, jak se u zvířat utváří antipredatorní reakce, je podle autorů klíčové pro předpovídání a zmírňování dopadů lidské činnosti. Studie podle nich poskytuje cenné poznatky o tom, jaký mají kognitivní schopnosti u zvířat vliv na přizpůsobení se měnícímu se prostředí.