Kavky jsou známé tím, že jsou monogamní a v páru žijí po celý svůj život. Se svými druhy si přitom vytváří velmi silné vazby. Tito společenští ptáci se navíc po většinu času zdržují v hejnech. Pokud najdou dobrý zdroj potravy, jsou dokonce ochotni jej ukázat i ostatním.
Nová studie týmu vědců z britské Exeterské univerzity se zaměřila na to, jestli kavky vzájemně sdílí také informace o blížících se hrozbách.
Kavky identifikovaly nebezpečné lidi i bez vlastní špatné zkušenosti
Když se ten samý člověk přiblížil ke kavčímu hnízdu podruhé, ptáci, kterým dříve vědci přehráli varovné volání, se chovali defenzivněji – ke svému hnízdu se vrátili v průměru více než dvakrát rychleji.
Také kavky, které naopak slyšely nahrávku s kontaktním voláním, v tomto případě zamířily ke svým hnízdům. Zabralo jim to ale o 63 procent více času než ptákům, kterým vědci žádné zvuky nepustili.
Život v blízkosti lidí jako výzva
„Život v blízkosti lidí představuje pro zvířata velikou výzvu. Lidé jim mohou přinést určité výhody – jako je například krmení. V některých případech ale člověk představuje také hrozbu,“ poznamenala podle deníku Independent hlavní autorka studie Victoria Leeová z Exeterské univerzity.
„Schopnost rozlišit mezi nebezpečnými a neškodnými lidmi je pravděpodobně prospěšná. V tomto případě vidíme, že se kavky mohou naučit identifikovat nebezpečné osoby, aniž by samy měly špatnou zkušenost,“ dodala Leeová.
Porozumění tomu, jak se u zvířat utváří antipredatorní reakce, je podle autorů klíčové pro předpovídání a zmírňování dopadů lidské činnosti. Studie podle nich poskytuje cenné poznatky o tom, jaký mají kognitivní schopnosti u zvířat vliv na přizpůsobení se měnícímu se prostředí.
