Roboti a umělé inteligence už pronikli i do víry. Jsou tu první robokněží

Ve čtyři sta let starém japonském buddhistickém chrámu Kodaiji slouží nový kněz. Jmenuje se Mindar a téměř v ničem se neliší od ostatních: káže a normálně mluví k věřícím. Ale Mindar má několik atypických vlastností: například je vyrobený z hliníku a křemíku.

Mindar je totiž robot. Má podobu oblíbené japonské bohyně milosti, která se jmenuje Kannon. Stál kolem milionu dolarů a jeho smyslem je nejen práce ve svatyni, ale také aby propojil vášeň Japonců k robotům s upadající vírou.

Tento robot zatím není vybavený umělou inteligencí, umí jen opakovat stále dokola stejné kázání, ale to se už brzy změní. Jeho autoři totiž tvrdí, že ho jíž brzy vybaví mechanismy, díky nimž bude schopen nejen mluvit na lidi, ale i s lidmi – tedy že na ně bude reagovat.

„Tento robot nikdy nezemře, bude se stále vylepšovat a vyvíjet,“ uvedla hlava chrámu Tensho Goto. „Doufáme, že s umělou inteligencí budeme moudřejší a dozvíme se víc, abychom mohli lidem pomáhat překonávat i ty nejsložitější situace.“

Už déle než rok se dá v Japonsku na buddhistické obřady najmout i humanoidní robot Pepper. Je specializovaný na pohřby a rituály s nimi spojené:

Také čínští buddhisté si už mohou popovídat s robotickým knězem – najdou ho v klášteře Longquan v Pekingu.

Buddhismus není jediným náboženstvím, které začalo využívat roboty. Už roku 2017 se v Indii objevil robot, který vykonává rituál aarti – ten spočívá v pohybu světlem před sochou božstva:


Ve stejném roce, na počest půl tisíciletí reformace, představili v Německu robota jménem Bless U-2. Ten poskytoval předprogramovaná požehnání veřejnosti; zvládl jich dát přes deset tisíc.

A existuje už také specializovaný robot SanTO, neboli Sanctified Theomorphic Operator. Tento asi půlmetrový humanoid připomíná tvarem těla světce a reaguje na různé anglicky pronesené věty reakcemi z Bible. Jeho autorem je robotik Gabriele Trovanto, který by chtěl v tomto experimentu pokračovat s robotem určeným pro muslimy – zatím ale neví, jakou by měl mít podobu; islám totiž nepovoluje zobrazování osob.

Podle magazínu Vox přináší roboti pro náboženství novou energii. Mohou na sebe vzít spoustu povinností, které není možné vykonávat kvůli nedostatku lidí, jímž řada církví trpí. Ale také mohou přivést k zájmu o víru lidi, kteří se o ni doposud nezajímali – roboti se tedy mohou stát zajímavým marketingovým nástrojem.

Ale příchod „digitálních bytostí“ – umělých inteligencí, které jsou schopné vést s lidmi smysluplné rozhovory, nabízí i možnost přenášet na ně část komunikace s věřícími. Mluvila o nich na pražském festivalu Future Port Rachael Rekartová ze společnosti Soul Machines, která takové humanoidní algoritmy vyvíjí. Pokud jsou roboti dnes schopní naslouchat klientům bank, zákazníkům kosmetických firem nebo nemocným lidem, proč by nemohli vyslechnout stejně dobře i náboženské problémy věřících?

Podle Adrienne Mayorové ze Stanfordovy univerzity mají různá náboženství vůči robotickým kněžím různé postoje. Například buddhismus, který nevyžaduje víru v nadpřirozeného stvořitele, má s robotickými prostředníky menší problém než tradiční náboženství. Mayorová ale upozorňuje, že i v západním světě existuje silná tradice spojující umělý život s náboženstvím – vznikla už v antickém Řecku, kde si bohové vytvářeli umělé služebníky.

Ale i ve středověku se křesťané snažili o něco podobného – vznikaly mechanické loutky, které dokázaly vykonávat rituální pohyby, rozšířené byly zejména v Anglii. Oblíbený byl v 16. století mechanický mnich, který se jednou rukou bil do hrudi v gestu mea culpa a druhou rukou zvedal růženec ke rtům.

Umělé inteligence a Bůh

„Jednou v budoucnosti nastane doba, kdy se umělé inteligence, které stvoříme, zeptají – ‚Věřím v Boha, co mám dělat?‘ A pro takovou situaci bychom měli být už připraveni,“ říká Kevin Kelly, jeden ze zakladatelů technologického časopisu Wired, který je praktikující křesťan. Dokonce navrhuje, že by pro takovou budoucnost měl být připravený speciální katechismus pro roboty.

Téma umělé inteligence se ale už nyní objevuje i v opačném gardu: ve Spojených státech vznikla církev nazvaná Way of the Future, která uctívá budoucí umělou inteligenci jako božstvo – s argumentem, že tyto programy budou v budoucnu prakticky vševědoucí, a tedy na stejné úrovni s Bohem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
před 8 hhodinami

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
před 10 hhodinami

Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.
před 11 hhodinami

Nenávistné projevy na internetu připomínají jazyk duševních poruch

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.
před 12 hhodinami

Voda jako zbraň. Konfliktů o sdílené zdroje prudce přibývá

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.
před 17 hhodinami

Majitelé lodí hlásí jen půl procenta úniků ropy, ukázaly družice

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.
včera v 15:00

Zemětřesení na Kamčatce patří k nejsilnějším. Vzniklo za unikátních podmínek

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.
včera v 08:06
Načítání...