Po půltunové stanici zbyl na dně Baltu jen kabel. Asi nám ji ukradli, připouštějí vědci

Těsně po osmé hodině večerní 21. srpna 2019 přestala vysílat výzkumná stanice, kterou provozují němečtí vědci na dně Baltského moře. Na místo byli vysláni potápěči, kteří zjistili, že celé zařízení zmizelo. Zbyl po něm jen poškozený přenosový kabel.

Pozorovací stanice Boknis Eck ležela v zakázané oblasti moře u severní části německého pobřeží. Podle stanice BBC sem mají zakázaný vstup veškerá plavidla, včetně těch rybářských. Zařízení v ceně 300 tisíc eur (v přepočtu 7,5 milionu korun) provozoval GEOMAR z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů a Helmholtzovo centrum v Geesthachtu.

Podle vyjádření centra GEOMAR se už záležitostí zabývá policie. V současné době se pracuje s verzí o neznámém pachateli, který mohl laboratoř ukrást a někam odvléci. Další možné scénáře vědci vylučují: masivní bouře, nečekaně silné mořské proudy ani žádní známí mořští tvorové to být nemohli, protože celá podvodní pozorovací laboratoř vážila kolem půl tuny. Ale kdo mohl být původcem potenciální krádeže, zatím nikdo netuší.

Část observatoře při údržbě
Zdroj: Forschungstauchzentrum der CAU

S observatoří sledovali místní ekosystém a jeho změny

Stanice Boknis Eck ležela v zátoce u Eckernförde na sever od přístavního města Kiel, necelé dva kilometry od pobřeží, v hloubce 22 metrů.

Šlo o jedno z nejstarších, stále používaných zařízení tohoto druhu, laboratoř fungovala od 30. dubna 1957. Sbírala automaticky údaje o teplotě mořské vody, její slanosti, množství živin v ní, rychlosti proudění i koncentraci různých látek. Vědci tato data využívali pro sledování kvality místního ekosystému i změn v něm. Také sloužila pro případné varování, pokud by se v oceánu objevily nějaké problémy.

„Nejdříve jsme si mysleli, že se jedná o nějakou chybu v přenosovém systému,“ uvedl Hermann Bange, který má na starosti koordinaci tohoto projektu. Proto na místo nechal poslat potápěče, aby technickou závadu vyřešili. „Ale celý přístroj byl pryč, potápěči po něm nenašli ani stopu,“ přiblížil v tiskové zprávě. „Když se před týdnem ponořili na mořské dno, kde měla observatoř být, našli tam už pouze utržený kabel. Byl úplně roztrhaný,“ dodal Bange. Podle tohoto vyjádření musela být pozorovací stanice odstraněná obrovskou silou, zařízení bylo ze své povahy velmi bytelné.

Pro vědce jde o citelnou ztrátu, která se nedá vyjádřit pouhou cenou observatoře; data z ní jsou podle vyjádření GEOMARu neocenitelná. Ani vlastní vyšetřování vědců nebylo schopné odhalit, kam zařízení zmizelo ani kdo je za ně zodpovědný. Proto nyní žádají o pomoc veřejnost – jestli má jakékoliv informace, měla by se jim ozvat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...