Samci vymřeli, zbylo jen zmrazené sperma. Vědci se snaží zachránit nosorožce bílého severního

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se podařilo spermatem uhynulých samců oplodnit vajíčka posledních dvou žijících samic nosorožce bílého severního. Nyní je však potřeba počkat, zda se vyvine embryo. Výsledky vědci zveřejní okolo 10. září, uvedla královédvorská zoo. Jde o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul loni.

Vajíčka samic Nájin a Fatu veterináři odebrali minulý týden v Keni a převezli je do Evropy. Z deseti vajíček se jich podařilo oplodnit sedm.

„Byli jsme překvapeni, u jak vysokého množství odebraných vajíček se nám v laboratoři povedl jejich proces dozrání, protože u vajíček z předchozích zkušebních odběrů na samicích bílých jižních jsme tak vysokého čísla nikdy nedosáhli,“ uvedl Cesare Galli z institutu Avantea v italské Cremoně, který zákrok vede.

Veterináři použili zmrazené sperma uhynulých samců Suniho a Sauta. Se zamrazeným vzorkem Sauta měli více práce. „Abychom našli tři živé spermie potřebné k oplození Nájininých vajíček, museli jsme rozmrazit dvě dávky Sautova uchovaného semene,“ podotkl Galli.

Vajíčka jsou nyní inkubována a čeká se, jestli se z nich vyvine embryo do takového stadia, aby mohlo být zamrazeno. Poté by ho veterináři vložili do náhradní matky, samice příbuzného nosorožce bílého jižního, která by ho donosila.

Složitá záchrana

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se však zvířata pářila, vědci došli postupem času k závěru, že ani jedna ze samic není schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci Suni a Sudán uhynuli v roce 2014 a 2018.

3 minuty
Průlom v záchraně nosorožců bílých severních
Zdroj: Události ČT

Odebrání vajíček je jednou ze součástí projektu „BioRescue“, který rovněž zkoumá možnosti vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců. Cílem je přeměnit uchované obyčejné tělní buňky, například z kůže a srsti, na zárodečné buňky. Z těch by bylo následně možné vyvinout vajíčko nebo spermii. Účelem je udržet genovou pestrost nově vznikající populace těchto nosorožců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 23 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...