Samci vymřeli, zbylo jen zmrazené sperma. Vědci se snaží zachránit nosorožce bílého severního

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se podařilo spermatem uhynulých samců oplodnit vajíčka posledních dvou žijících samic nosorožce bílého severního. Nyní je však potřeba počkat, zda se vyvine embryo. Výsledky vědci zveřejní okolo 10. září, uvedla královédvorská zoo. Jde o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul loni.

Vajíčka samic Nájin a Fatu veterináři odebrali minulý týden v Keni a převezli je do Evropy. Z deseti vajíček se jich podařilo oplodnit sedm.

„Byli jsme překvapeni, u jak vysokého množství odebraných vajíček se nám v laboratoři povedl jejich proces dozrání, protože u vajíček z předchozích zkušebních odběrů na samicích bílých jižních jsme tak vysokého čísla nikdy nedosáhli,“ uvedl Cesare Galli z institutu Avantea v italské Cremoně, který zákrok vede.

Veterináři použili zmrazené sperma uhynulých samců Suniho a Sauta. Se zamrazeným vzorkem Sauta měli více práce. „Abychom našli tři živé spermie potřebné k oplození Nájininých vajíček, museli jsme rozmrazit dvě dávky Sautova uchovaného semene,“ podotkl Galli.

Vajíčka jsou nyní inkubována a čeká se, jestli se z nich vyvine embryo do takového stadia, aby mohlo být zamrazeno. Poté by ho veterináři vložili do náhradní matky, samice příbuzného nosorožce bílého jižního, která by ho donosila.

Složitá záchrana

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se však zvířata pářila, vědci došli postupem času k závěru, že ani jedna ze samic není schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci Suni a Sudán uhynuli v roce 2014 a 2018.

Nahrávám video

Odebrání vajíček je jednou ze součástí projektu „BioRescue“, který rovněž zkoumá možnosti vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců. Cílem je přeměnit uchované obyčejné tělní buňky, například z kůže a srsti, na zárodečné buňky. Z těch by bylo následně možné vyvinout vajíčko nebo spermii. Účelem je udržet genovou pestrost nově vznikající populace těchto nosorožců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 13 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled