Konec utrpení u zubaře? Britové našli gen, který opravuje zuby

Kmenové buňky představují jednu z nejnadějnějších cest v moderní medicíně. Dokáží se totiž změnit na jiné specializované buňky v těle. Nový objev našel jejich využití v zubní medicíně: vědci našli gen, který pomáhá regeneraci zubů.

Výzkumníci z univerzity v Plymouthu popsali, jak se takzvané mezenchymální kmenové buňky podílí na opravě hmoty, která tvoří zuby. Zatím tento model studovali jen na myších, ale zubní tkáň u nich funguje velmi podobně jako u lidí.

Objev spočívá ve zjištění, jak buňky přispívají ke vzniku zuboviny, hmoty tvořící většinu chrupu. Současně vědci v této studii poprvé ukázali, že tento proces kontroluje gen Dlk1. Ten dokáže regeneraci zubu urychlovat a také zefektivnit, což by mohlo pomoci i v lékařské praxi – například při hojení zkažených nebo rozpadajících se zubů. Využít by se to dalo také při vážných poškozeních chrupu, která nastávají například při nehodách nebo úrazech.

Zub, který se sám zahojí

Pokud by se ukázalo, že u lidí vše funguje jako u myší, zub by si mohl s patřičnou lékařskou pomocí poškozené části sám opravit – bez dnešních zákroků často spojených s bolestí.
Autoři objevu upozorňují, že je sice ještě potřeba klinických studií, aby se funkčnost postupu potvrdila, ale modely na zvířatech vypadají velmi nadějně.

„Kmenové buňky jsou nesmírně důležité,“ vysvětluje hlavní autorka práce, profesorka Bing Huová. „V budoucnosti by se daly využít, aby v laboratořích regenerovaly tkáně poškozené nebo zničené. Proto je zásadní chápat, jak fungují,“ dodává. Věří, že právě její objev je v pochopení regenerace zásadní.

„Práce zatím probíhala na laboratorních modelech a je třeba dalšího studia, než tyto kmenové buňky začneme používat u lidí. Ale jedná se o opravdu velký přelom v regenerativní medicíně, který by mohl mít obří dopad na budoucí pacienty zubařských ordinací,“ popsala Huová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 16 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 18 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 20 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...