Konec utrpení u zubaře? Britové našli gen, který opravuje zuby

Kmenové buňky představují jednu z nejnadějnějších cest v moderní medicíně. Dokáží se totiž změnit na jiné specializované buňky v těle. Nový objev našel jejich využití v zubní medicíně: vědci našli gen, který pomáhá regeneraci zubů.

Výzkumníci z univerzity v Plymouthu popsali, jak se takzvané mezenchymální kmenové buňky podílí na opravě hmoty, která tvoří zuby. Zatím tento model studovali jen na myších, ale zubní tkáň u nich funguje velmi podobně jako u lidí.

Objev spočívá ve zjištění, jak buňky přispívají ke vzniku zuboviny, hmoty tvořící většinu chrupu. Současně vědci v této studii poprvé ukázali, že tento proces kontroluje gen Dlk1. Ten dokáže regeneraci zubu urychlovat a také zefektivnit, což by mohlo pomoci i v lékařské praxi – například při hojení zkažených nebo rozpadajících se zubů. Využít by se to dalo také při vážných poškozeních chrupu, která nastávají například při nehodách nebo úrazech.

Zub, který se sám zahojí

Pokud by se ukázalo, že u lidí vše funguje jako u myší, zub by si mohl s patřičnou lékařskou pomocí poškozené části sám opravit – bez dnešních zákroků často spojených s bolestí.
Autoři objevu upozorňují, že je sice ještě potřeba klinických studií, aby se funkčnost postupu potvrdila, ale modely na zvířatech vypadají velmi nadějně.

„Kmenové buňky jsou nesmírně důležité,“ vysvětluje hlavní autorka práce, profesorka Bing Huová. „V budoucnosti by se daly využít, aby v laboratořích regenerovaly tkáně poškozené nebo zničené. Proto je zásadní chápat, jak fungují,“ dodává. Věří, že právě její objev je v pochopení regenerace zásadní.

„Práce zatím probíhala na laboratorních modelech a je třeba dalšího studia, než tyto kmenové buňky začneme používat u lidí. Ale jedná se o opravdu velký přelom v regenerativní medicíně, který by mohl mít obří dopad na budoucí pacienty zubařských ordinací,“ popsala Huová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...