V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily Spojené státy se Sovětským svazem, měla zprvu navrch Moskva. V říjnu 1957 dostala do kosmu první družici a o čtyři roky později i prvního člověka. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.
Program Apollo dostal na Měsíc dvanáct lidí. Další se po něm projdou nejdřív za deset let
O dobytí vesmíru se Američané usilovně snažili od konce druhé světové války, na rozdíl od Sovětů však jejich výzkumu chybělo jednotné vedení. Až v roce 1958 začal fungovat Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který musel dohánět sovětský náskok.
Už v lednu 1959 prolétla jako první kolem Měsíce sovětská sonda Luna 1, v září téhož roku dosedla Luna 2 na jeho povrch a o měsíc později přinesla Luna 3 první snímky odvrácené měsíční strany. Pak už ale převzali otěže v dobývání Měsíce Američané.
Program Apolla poznamenala hned v počátcích tragédie
Zprvu ovšem program Apollo, nazvaný podle řeckého boha světla, harmonie a krásy, provázely potíže, a dokonce i tragédie. Ještě před prvním zkušebním letem lodě Apollo 1 zahynuli v lednu 1967 při cvičné simulaci astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee poté, co kvůli zkratu zachvátil jejich loď požár.
Plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se tak nekonaly a pokračovaly jen další testy bez lidských posádek. Do vesmíru NASA postupně vyslala lodě s pořadovými čísly 4, 5 a 6.
První pilotovanou misí tak bylo až Apollo 7, které v říjnu 1968 uskutečnilo 163 obletů Země. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8, které se v prosinci 1968 dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a James Lovell, kteří byli na jeho palubě, se tak jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Ten desetkrát obletěli, zaslali domů vánoční poselství a vrátili se na Zemi.
Po misích Apolla 9 a 10 v březnu a květnu 1969, které vyzkoušely lunární modul, první na oběžné dráze Země a druhé Měsíce, přišlo na řadu Apollo 11. Na oběžné dráze kolem přirozené zemské družice se loď rozdělila – ve velitelské části zůstal na orbitě Michael Collins a Neil Armstrong s Edwinem Aldrinem v měsíčním modulu přistáli 20. července 1969 na Luně. Šest a půl hodiny po dosednutí do „Moře klidu“ vystoupil jako první na povrch Měsíce, 21. července v 3:56 středoevropského času, Neil Armstrong.
Podívejte se, jak vypadá trénink astronautů:
2 minuty
„Moonwalk" pod vodou? I takhle trénují budoucí astronauti
Další návštěvníci Měsíce
Poté následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž nebyla úspěšná pouze jedna. Na lodi Apollo 13 v dubnu 1970 vybuchla nádrž s kyslíkem a posádka se za dramatických okolností musela vrátit na Zemi. Událost byla později převedena na filmové plátno, hlavní roli v oceňovaném snímku ztvárnil Tom Hanks.
Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky počátkem 20. století z Čech a Slovenska.
Eugene Cernan na Měsíci v roce 1972
Na Měsíc znovu nejdřív za deset let
Po roce 1972 byly loď Apollo a mohutná raketa Saturn použity ještě pro program americké orbitální stanice Skylab a také pro společný projekt se Sovětským svazem Apollo-Sojuz v roce 1975. To ale byly poslední záchvěvy amerického měsíčního programu, přestože Cernan při svém odletu z Měsíce vyjádřil přesvědčení, že se tam lidé zase vrátí. Zatím se tak ovšem nestalo, Američané se soustředili na program raketoplánů a později spolu s Ruskem na provozování vesmírné stanice na oběžné dráze Země.
O návratu na Měsíc hovořili všichni tři poslední američtí prezidenti, zatím ale zůstává jen u slov, také termín návratu je spíše orientační. George Bush hovořil o roku 2020, Barack Obama uváděl rok 2030, stejně jako Donald Trump, jehož administrativa ale vidí Měsíc spíš jako přestupnou stanici pro lety na Mars.
Plán letů na zemskou družici do roku 2031 letos představila i ruská agentura Roskosmos a o slovo se hlásí i Číňané, kteří by na Měsíci chtěli přistát v roce 2030.
