Program Apollo dostal na Měsíc dvanáct lidí. Další se po něm projdou nejdřív za deset let

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily Spojené státy se Sovětským svazem, měla zprvu navrch Moskva. V říjnu 1957 dostala do kosmu první družici a o čtyři roky později i prvního člověka. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

O dobytí vesmíru se Američané usilovně snažili od konce druhé světové války, na rozdíl od Sovětů však jejich výzkumu chybělo jednotné vedení. Až v roce 1958 začal fungovat Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který musel dohánět sovětský náskok.

Už v lednu 1959 prolétla jako první kolem Měsíce sovětská sonda Luna 1, v září téhož roku dosedla Luna 2 na jeho povrch a o měsíc později přinesla Luna 3 první snímky odvrácené měsíční strany. Pak už ale převzali otěže v dobývání Měsíce Američané.

Program Apolla poznamenala hned v počátcích tragédie

Zprvu ovšem program Apollo, nazvaný podle řeckého boha světla, harmonie a krásy, provázely potíže, a dokonce i tragédie. Ještě před prvním zkušebním letem lodě Apollo 1 zahynuli v lednu 1967 při cvičné simulaci astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee poté, co kvůli zkratu zachvátil jejich loď požár.

Plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se tak nekonaly a pokračovaly jen další testy bez lidských posádek. Do vesmíru NASA postupně vyslala lodě s pořadovými čísly 4, 5 a 6.

První pilotovanou misí tak bylo až Apollo 7, které v říjnu 1968 uskutečnilo 163 obletů Země. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8, které se v prosinci 1968 dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a James Lovell, kteří byli na jeho palubě, se tak jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Ten desetkrát obletěli, zaslali domů vánoční poselství a vrátili se na Zemi.

Po misích Apolla 9 a 10 v březnu a květnu 1969, které vyzkoušely lunární modul, první na oběžné dráze Země a druhé Měsíce, přišlo na řadu Apollo 11. Na oběžné dráze kolem přirozené zemské družice se loď rozdělila – ve velitelské části zůstal na orbitě Michael Collins a Neil Armstrong s Edwinem Aldrinem v měsíčním modulu přistáli 20. července 1969 na Luně. Šest a půl hodiny po dosednutí do „Moře klidu“ vystoupil jako první na povrch Měsíce, 21. července v 3:56 středoevropského času, Neil Armstrong.

Podívejte se, jak vypadá trénink astronautů:

2 minuty
„Moonwalk" pod vodou? I takhle trénují budoucí astronauti
Zdroj: ČT24

Další návštěvníci Měsíce

Poté následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž nebyla úspěšná pouze jedna. Na lodi Apollo 13 v dubnu 1970 vybuchla nádrž s kyslíkem a posádka se za dramatických okolností musela vrátit na Zemi. Událost byla později převedena na filmové plátno, hlavní roli v oceňovaném snímku ztvárnil Tom Hanks.

Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky počátkem 20. století z Čech a Slovenska.

Eugene Cernan na Měsíci v roce 1972
Zdroj: NASA/Reuters

Na Měsíc znovu nejdřív za deset let

Po roce 1972 byly loď Apollo a mohutná raketa Saturn použity ještě pro program americké orbitální stanice Skylab a také pro společný projekt se Sovětským svazem Apollo-Sojuz v roce 1975. To ale byly poslední záchvěvy amerického měsíčního programu, přestože Cernan při svém odletu z Měsíce vyjádřil přesvědčení, že se tam lidé zase vrátí. Zatím se tak ovšem nestalo, Američané se soustředili na program raketoplánů a později spolu s Ruskem na provozování vesmírné stanice na oběžné dráze Země.

O návratu na Měsíc hovořili všichni tři poslední američtí prezidenti, zatím ale zůstává jen u slov, také termín návratu je spíše orientační. George Bush hovořil o roku 2020, Barack Obama uváděl rok 2030, stejně jako Donald Trump, jehož administrativa ale vidí Měsíc spíš jako přestupnou stanici pro lety na Mars.

Plán letů na zemskou družici do roku 2031 letos představila i ruská agentura Roskosmos a o slovo se hlásí i Číňané, kteří by na Měsíci chtěli přistát v roce 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
před 7 hhodinami

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
před 8 hhodinami

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
před 10 hhodinami

Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
před 12 hhodinami

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
před 15 hhodinami

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
včera v 16:11

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
včera v 15:55

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
včera v 12:25
Načítání...