Istanbulu hrozí zemětřesení. Geofyzici sice nevědí kdy, ale předpověděli sílu: až 7,4 stupně

Napětí mezi tektonickými deskami může v budoucnu způsobit zemětřesení v Istanbulu. S tímto verdiktem přišli po dvou a půl letech měření němečtí geofyzikové. Potenciální otřesy by podle jejich výpočtů měly sílu mezi 7,1 a 7,4 stupni Richterovy škály. V největším tureckém městě žije šestnáct milionů lidí, přesto podle expertů není důvod k panice.

Tým geofyziků měřil napětí mezi tektonickými deskami na dně Marmarského moře. V hloubce osmi set metrů vědci za pomoci akustického měření zkoumali Severoanatolský zlom nedaleko Istanbulu, který odděluje Eurasijskou a Anatolskou zemskou desku. Právě třením litosférických desek vzniká napětí, které se následně může uvolnit a způsobit tektonické zemětřesení.

Odhadnout, kdy může tato přírodní katastrofa Istanbul postihnout, není v současných vědeckých možnostech. Tým pod vedením Dietricha Langeho díky svým poznatkům dokáže předpovědět pouze pravděpodobnou sílu.

Během pozorování geofyzici zjistili, že od roku 1766, kdy v oblasti bylo zaznamenáno zemětřesení, se desky posunuly nejméně o čtyři metry. Přístroje za dobu měření zaznamenaly jen občasnou seismickou aktivitu, přičemž zlom by měl být minimálně tři kilometry hluboký. Z těchto čísel plyne, že potenciální síla otřesů by se pohybovala mezi 7,1 a 7,4 stupně Richterovy škály.

Nepřipravený Istanbul

Před dvaceti lety se v oblasti otřásla zem silou 7,4 stupně. O život tehdy přišlo více než sedmnáct tisíc lidí. Heidrun Koppová, členka výzkumného týmu, řekla pro agenturu DPA, že vědci nechtějí šířit paniku. Potenciální otřesy ale podle ní mohou způsobit významné materiální škody.

„Litosférické desky v Marmarském moři pro Istanbul představují riziko. Studie ukazuje mimo jiné to, že je potřeba provést další výzkumy v regionech, kde jsou trhliny v zemské kůře blízko pobřeží,“ uvádí článek publikovaný v odborném časopise Nature Communications.

Další bádání je potřeba i proto, že o povaze tektonických zlomů v Marmarském moři mají odborníci jen útržkovité znalosti. To představuje překážku při odhadování rizik spojených se zemětřeseními v jednom z nejlidnatějších regionů Evropy.  Obavy z otřesů jsou proto v Istanbulu všudypřítomné.

Ačkoliv existují nouzové plány pro případ katastrofy a jak se chovat při zemětřesení se učí i děti ve škole, řada staveb nesplňuje bezpečnostní standardy. I při menších otřesech se proto stává, že padají budovy, jež by je měly bez problému vydržet. Před rizikem nedávno varovala i architektka Mücella Yapiciová, která upozorňuje, že ve městě se zastavují volná prostranství, která mají sloužit jako bezpečná shromaždiště v případě zemětřesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 15 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 19 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.