Ve smaltovaném skle může být obrovské množství jedovatých prvků, ukázal britský výzkum

Lahve na pivo, víno i tvrdý alkohol mohou obsahovat potenciálně nebezpečné množství jedovatých prvků, jako je například olovo nebo kadmium. Upozornili na to chemici z univerzity v Plymouthu, podle jejichž rozborů lze nebezpečné látky najít ve smaltovaných ozdobných částech vybraných lahví.

Vědci z britské univerzity analyzovali jak skleněné, tak i smaltované dekorace na množství čirých i barevných lahví, které jsou na trhu k dostání. Výzkum ukázal, že kadmium, olovo i chrom byly obsaženy i ve skle, ale koncentrace v něm byly jen malé, takže nepředstavují riziko pro lidské zdraví.

Mnohem větším problémem se ukázal být smalt. Jeho koncentrace ve zdobených částech lahví dosahovaly dvaceti tisíc částic na milion, u olova šlo dokonce o osmdesát tisíc částic na milion. Přitom zákonem povolené množství u těchto výrobků je devadesát částic na milion.

Studie také ukázala, že se tyto prvky mohou ze smaltovaných kousků uvolňovat. Pokud se vystaví standardnímu testu, který simuluje déšť na skládce, řada úlomků překročila americké normy a mohou být označeny za rizikové.

Výsledky práce britský tým zveřejnil v odborném časopise Environmental Science and Technology. Už dříve starší výzkum ukázal, že barva nebo smalt na řadě předmětů může obsahovat množství toxických látek, které mohou být potenciálně nebezpečné pro lidské zdraví.

Vedoucí výzkumu profesor Andrew Turner uvedl: „Vždy mě překvapilo, když jsem viděl vysokou úroveň toxických prvků v produktech, které každodenně používáme. Tohle je jen další příklad a ukázka toho, že se tyto látky používají zbytečně, přestože existují alternativy. Potenciál, že se dostanou během recyklace nebo zpracování odpadu na jiné předměty, je do očí bijící a současně důvodem k obavám.“

Zajít do obchodu a testovat

Pro plymouthský výzkum vědci nakoupili lahve piva, vína a tvrdého alkoholu v lokálních i celonárodních obchodních sítích, a to v mezi roky 2017 a 2018. Jednalo se o lahve o velikosti od 50 do 750 mililitrů; některé byly čiré, jiné zelené, kalené, hnědé, jiné se smaltovanými obrázky, logy nebo nápisy.

Ze zkoumaných 89 lahví, které vědci prověřovali pomocí rentgenové fluorescence, byly nízké stopy olova nalezené v 76, kadmia v 55. Chrom byl nalezen ve všech zelených lahvích, ale jen ve 40 procentech hnědých lahví a ani v jediné čiré lahvi. Z 24 smaltovaných produktů bylo ve 12 olovo a kadmium.

Profesor Turner dodal: „Vlády napříč světem mají jasnou legislativu, která omezuje používání škodlivých látek v běžném spotřebním zboží. Ale když jsme kontaktovali dodavatele, mnoho z nich uvedlo, že lahve, které používají, jsou dovážené z ciziny nebo vyrobené v jiné zemi než samotný nápoj v nich obsažený. A to přináší očividné problémy pro sklářský průmysl i pro recyklaci a zřejmě se jedná o něco, co se bude muset stát v budoucnu součástí legislativy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...